Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Hudba nezná hranice, je univerzálním jazykem a symbolem svobody, říká Filip Košťálek, dramaturg Pendlu

Hudba nezná hranice, je univerzálním jazykem a symbolem svobody, říká Filip Košťálek, dramaturg Pendlu

17.2.2018 00:04 Hudba

Stále populárnější a navštěvovanější festival Pendl už počtvrté obohatí a oživí centrum Ostravy. Stane se tak 23. února, přičemž organizátoři přichystali pro letošní rok spoustu novinek. Kromě hlavního pátečního programu v klubech Barrák, Dock, Cooltour, Marley a Stará Aréna je v plánu čtvrteční festivalový prolog a navíc se do této ostravské klubové noci zapojí i další nehudební podniky v centru moravskoslezského metropole. Tedy dostatek důvodů k tomu, abychom vyzpovídali dramaturga této akce Filipa Košťálka.

Zvětšit obrázek

Organizátor a dramaturg festivalu Pendl Filip Košťálek.
Foto: Archiv

Když se ještě ohlédneme za loňským ročníkem, máte pocit, že se vám dostatečně povedlo rozpulsovat Ostravu, jak jste si přáli? Jaké hlavní poznatky směrem k letošnímu roku jste si z Pendlu s pořadovým číslem tři odnesli?

Loňský ročník Pendlu byl dosud nejúspěšnější, lidé v noci doslova zaplnili Ostravu a v klubech vládla strhující atmosféra. Jednoduše si návštěvníci i kapely tento zimní festival dosyta užívali. Nejdůležitějším poznatkem byl pro nás fakt, že by bylo fajn, kdyby centrum města pulsovalo nejen v tradičních klubech, ale i v dalších podnicích.

Hlavními kluby, respektive místy letošního Pendlu jsou Barrák, Dock, Cooltour, Marley a Stará aréna. Proč zrovna tyto?

S těmito kluby spolupracujeme již čtvrtým rokem a baví nás jejich aktivní a profesionální přístup. Důležitým pojítkem je samozřejmě docházková vzdálenost mezi nimi a navíc jde o kluby, které v Ostravě intenzivně odvádějí velký kus práce. Tím však nechci říct, že další podniky zůstávají pozadu – jejich zapojení do doprovodného programu je možná předzvěstí růstu. Vše však záleží i na ekonomické stránce věci.

Jasně, rozumím. Pojďme k aktuálnímu programu. Novinkou je, že už ve čtvrtek 22. února startuje festivalový prolog, který zahrnuje řadu koncertů v okolí Stodolní ulice. Konkrétně se jedná o akce v Zadních vrátkách, Cafe de la Ostrava, U Peciválů, Bernies či podnicích Modrá myš a Café Au Pére Tranquille. Co si od tohoto kroku slibujete?

Podnětem k zorganizování čtvrtečního warm-upu byl fakt, že fandíme podnikům, které se v oblasti Stodolní nebojí dělat živou kulturu, koncerty. Řekli jsme si, že využijeme síly velké akce a pokusíme se tyto podniky propagačně podpořit. Všichni z vámi zmíněného výčtu se Pendlu chopili s velkým zápalem a připravili skvělý program, který předčil naše očekávání. Vystoupí například Rudy Horvat a Radim Přidal, Nedivoč, Vadim & Co., Foxy Hunters a chybět nebudou ani speciální nabídky na baru.

Podobně jako loni, tak i letos páteční program Pendlu odstartuje besedou. Tentokrát se bude v Pantu hovořit na téma Hudba, svoboda a Írán. Proč jste vybrali zrovna toto téma, zatímco loni se diskutovalo přímo o konkrétních problémech Ostravy?

Diskusní scénu připravujeme ve spolupráci s Europe Direct Ostrava, které má na starosti organizaci tohoto programu. I když to vypadá, že zvolené téma nám může být velmi vzdálené, opak je pravdou – myslíme si, že bychom se stále měli přesvědčovat o tom, že svoboda není samozřejmostí. A co se hudby týká, i zde je fajn si ukázat, že muzika nezná hranice, je univerzálním jazykem a symbolem i hybatelem svobody.

Když se podíváme na hudební program, tak hlavními letošními hvězdami jsou Mňága a Ždorp, Poletíme? a také na hudební Ceny Anděl nominovaní Mydy Rabycad. Na základě jakých kritérií jste vybrali tyto interprety? I když třeba zrovna Mňága a Ždorp hraje v Ostravě docela často…

Pendl je oslavou ostravské klubové scény, každoročně se tak snažíme připravit program, který osloví co nejširší publikum tak, aby si festival mohl užít co největší počet lidí napříč věkem i žánry. Zároveň si však troufnu říct, že náš vyvážený program nesklouzává do přílišného mainstreamu a nabízí určitý standard kvality. Mňága je pro nás i pro mnohé srdcovka. Kdo na ně „často“ chodí v Ostravě, rád přijde zase, a ti, kterým ostravské koncerty třeba unikají, mají jedinečnou možnost spojit tento koncert se zástupem dalších kapel.

Prostor dostane také ostravská scéna, a to například díky kapelám Šamanovo zboží a Robson Revival. Což jsou určitě další plusové body pro Pendl, to znamená, že dává prostor ostravským interpretům…

Ano, Pendl má stále v podtitulu „Ostravská klubová noc“, což neznamená jen to, že se koná v Ostravě, ale i to, že do světla reflektorů chceme dostávat místní interprety. Rovnocennými parťáky k celorepublikově známým jménům se tak stávají místní party a všichni si tak navzájem pomáhají rozšířit fanouškovské základny.

Fanoušky metalové muziky zase potěší formace Debustrol a Antigod, které vystoupí v Barráku. Cílili jste zrovna na tyto kapely, jež v Barráku v této sestavě hrály loni, přičemž koncert měl velký úspěch, aby se do Pendlu zapojily? 

Do programu Pendlu se nám nikdy předtím nepodařilo metal do dramaturgie zasadit, přitom v ní má bezpochyby své místo a také silnou komunitu, kterou nechceme opomíjet. S Marcelem Palovčíkem, jedním z organizátorů festivalu (a také provozovatelem Barráku – pozn. autora), jsme došli k tomu, že Debustrol a Antigod jsou těmi správnými reprezentanty pro první výkop.

I díky multižánrovosti, včetně zmíněných metalových kapel nebo elektro scény, která se bude nacházet ve Staré aréně, můžeme zdůraznit i určitý sociologický rozměr Pendlu, a to že hudba dokáže spojovat lidi různých zájmů, názorů, politického či náboženského vyznání, různého věku a podobně. Vnímáte to také tak?

Je to jedním ze základních bodů filozofie Pendlu – pomyslné praskání sociálních a subkulturních bublin, vzájemný respekt a nová přátelství.

Každopádně další novinkou je že se do letošního Pendlu zapojí také nehudební podniky a řada restaurací (La Petite Conversation, Polo Café, Radegastovna, Hogo Fogo, Atlantik a mnoha dalších). Což je poměrně neobvyklý, ale určitě chvályhodný krok. Kde hledat kořeny tohoto nápadu a jak by vše mělo probíhat v praxi?

Dá se říci, že Pendl je takový pokus, zátěžový test, modelový příklad toho, co by se dělo, kdyby centrum Ostravy ožívalo davy aktivních lidí nejen jeden večer či pár večerů v roce, nesmíme totiž zapomenout na Festival v ulicích, ale kdyby ulice města žily přirozeně každý víkend, každý den ve velkém tak jako třeba v Brně. Jednotlivé podniky se zapojují zcela dobrovolně a připravily si pestrou nabídku i program, který doplní hlavní koncerty. Důležité je i to, že mnohé podniky zabezpečí návštěvníkům něco na zub. Věříme, že půjde o symbiózu, kterou návštěvníci ocení a bude třeba i základem pro další akce či spolupráce.

Určitě můžeme konstatovat, že festival se úspěšně rozvíjí. Na jakou metu míříte? Kde vidíte cíl vašeho snažení? 

Neexistuje žádná meta. Je to určitý proces, který se stále mění a vyvíjí podle toho, co si řekne městský ekosystém i návštěvníci sami. Doufáme, že roste kvalita a že akce přispívá k atraktivitě města. Jedním z dílčích cílů však pro mne osobně je to, aby se díky Pendlu Ostravané-podnikatelé kreativně zapojovali do každodenního života ve městě a aby si Ostravané-publikum užívali vše, co jim město nabízí. Neboť život žádného obyvatele by neměl končit na prahu jeho domu.

Když už jste v předchozích odpovědích malinko nakousl i budoucnost festivalu, tak máte v plánu pro další ročníky vyrábět třeba trika, samolepky, buttony/placky? Anebo například oslovit nějakého interpreta, aby složil píseň či hymnu vztahující se k Pendlu? 

To je opravdu velmi zajímavý nápad. Třeba na to v budoucnu dojde, to nevylučujeme. V této chvíli však rosteme pomalu a s pokorou, takže priority jsou na jiném místě.

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.