Foto: Petr Kolman
U debutových alb klasické kytary se většinou setkáváme se snahou zaujmout co nejširší vrstvu posluchačů, a tak debutující interpreti většinou zvolí známé, líbivé, někdy obehrané skladby zpravidla oblíbených španělských nebo latinskoamerických skladatelů. Hudební publicista a kytarový pedagog Milan Bátor se rozhodl jít jinou cestou a výběr skladeb jeho debutového CD je v tomto směru zajímavým a netradičním osvěžením běžného kytarového repertoáru.
Interpret si vybral kompozice mimo Itálii nepříliš známého a hraného italského skladatele Maria Gangiho. Jedná se o 29 zajímavých skladeb. Ve výběru se střídají někdy moderně harmonicky a neobvykle pojatá, někdy melodicky taneční nebo lehce jazzově laděná dílka o délce většinou jedné až tří minut, až na tři výjimky. Stopáž se přesto natáhla na 75 minut.
Vedle poslechově odlehčených drobných skladeb se objevují i hudebně závažnější. Z množství 29 skladeb patří mezi mé favority již první La rondo folle. Zádumčivá, místy až abstraktní skladba For Charlie Parker v sobě skrývá hlubší filosofické myšlenky, které svými hudebními neotřelým nápady nemusí být na první poslech přístupné úplně každému posluchači, jenž jejich hudební kouzlo objeví teprve při opakovaném poslechu.
Náročnější hudební posluchače potěší i třívětá Sonatina, která svou formou, harmonií a promyšleným obsahem v lyrickém provedení Milana Bátora patří na CD k hudebně nejzajímavějším ale i interpretačně k nejvíce náročným dílům. Pětice jazzových skladeb s názvy podle dívčích jmen Daisy, Audrey, Susan, Jennifer a Katrin může svým charakterem lehce navodit pocit, že byly napsány při vzpomínce na skladatelovy lásky z mládí. Úprava známé písně od Beatles Yesterday, která CD uzavírá, mi připadá jako interpretův přídavek po úspěšně zahraném koncertě – odlehčení a připomenutí trochu jiného světa hudby.
Při interpretaci tolika kratších skladeb od jednoho skladatele na delší časové ploše obvykle hrozí riziko, že poleví posluchačova pozornost a skladby začnou znít jednotvárně. Milan Bátor toto nebezpečí na nahrávce hravě překonává a od první do poslední chvíle je možno postřehnout lehkost a přirozené rytmické i jazzové cítění interpreta a očividnou chuť, s jakou se tohoto ne zcela lehkého úkolu udržení pozornosti po celých 75 minut interpret uchopil.
Díky způsobu interpretace ale i výběru a dramaturgickému rozvržení pořadí skladeb zní CD zajímavě a příjemně jak pro zkušené hudebníky a posluchače, tak i pro zájemce o jiné žánry hudby, k čemuž jistě přispěla hudební zvuková režie Františka Mixy a Lubomír Výrka a nástroj Martina Šuka.
Skladby Maria Gangiho dosud u nás nejsou téměř hrány, a tak se dá program CD označit za objevný a netradiční, což je umocněno i tím, že většina skladeb na CD zazněla v premiéře. Věřím tomu, že po poslechu nového CD Milana Bátora se u nás zvýší zájem o skladby tohoto italského umělce a ty se stanou součástí běžného repertoáru našich kytaristů a studentů.
Mario Gangi: Works for Solo Guitar. Nahrál Milan Bátor ve Studiu 1 Českého rozhlasu Ostrava. Ragtime Records, 2020.
