Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Víra, prachy, baroko. Malíř Jakub Špaňhel vystavuje sérii bank v opavském chrámu

Víra, prachy, baroko. Malíř Jakub Špaňhel vystavuje sérii bank v opavském chrámu

14.12.2020 Obraz & Slovo

Efektnější scenérii pro velkoformátové obrazy budov národních bank ve světových metropolích si jeden z nejlepších českých malířů Jakub Špaňhel snad ani nemůže představit. V odsvěceném a vojskem dávno vybrakovaném opavském kostele sv. Václava navíc jeho „barokní“ plátna působí jako na míru vyrobený mobiliář.

Zvětšit obrázek

Z výstavy Jakuba Špaňhela v Opavě.
Foto: Ivan Mottýl

Někoho možná překvapí, že v chrámu namísto do tváří svatých mužů kouká na centrály peněžních ústavů. Že tu defilují národní pokladny, největší státní banky na světě. V důsledku však návštěvník dostane o to větší zážitek, musí totiž přemítat o historickém spolčení světské a církevní moci. A o balících peněz, které jsou k tomu třeba.

Efektní instalace v kostele sv. Václava. (Foto: Ivan Mottýl)

Je neděle 13. prosince, už třetí adventní. Na trhu na Dolním náměstí v Opavě vřískají děti, otcové nakupují uzené kapry a „kauf“ zalévají zlatavým mokem U Bílého koníčka, zatímco za rohem v Mnišské ulici svítí okna Domu umění a lákají na občerstvení duchovního rázu. V republice je sice vyhlášen nouzový stav a celý svět bojuje s nemocí Covid-19, Češi ale dostali od vlády jakýsi „čas na vydechnutí“, který však zřejmě draze zaplatí stovkami nových obětí infekce.

Z výstavy v Opavě. (Foto: Ivan Mottýl)

Vědom si toho je i Jakub Špaňhel, který právě vystavuje v odsvěceném opavském chrámu sv. Václava, jenž je součástí Domu umění. Chrámy maluje přes dvacet let a sám často říká, že jeho styl je proto „barokní“, i když zároveň silně expresivní. K barokní éře ale patřily i epidemie, proto mnohá náměstí zdobí morové sloupy. „Epidemie probíhaly v jednom kuse. Hrana života a smrti mě vždycky fascinovala. Maloval jsem hřbitovy, dlouhé několikametrové obrazy, na nichž byly horizonty s kříži, jmenovalo se to Krajina s mými staršími kamarády,“ svěřil se Špaňhel na sklonku letošní jarní koronavirové vlny v rozhovoru pro magazín Ego.

Špaňhelova výstava v Opavě. (Foto: Ivan Mottýl)

Jenže přišla i podzimní vlna, která těsně před vernisáží zavřela i Špaňhelovu opavskou výstavu v kostele sv. Václava. A když už se zdálo, že ji nikdo neuvidí, přišlo aktuální rozvolnění. Kdo chce tedy poznat, jak tvoří jeden z nejpřednějších tuzemských malířů střední generace (a také jeden z nejvíce prodávaných), neměl by váhat ani minutu. A když bůh dá, ve čtvrtek 17. prosince v 17 hodin podá autorský výklad díla přímo Jakub Špaňhel, pokud tedy hospody a galerie do té doby nedostanou červenou.

Nemoci Covid-19 již podlehlo 1 610 076 obyvatel planety Země (údaj Johns Hopkins University z nedělního podvečera), hlásání katolické víry si ale samozřejmě v dějinách lidstva vyžádalo nezměrně větší počet obětí. A stejně tak i honba za kapitálem. Přitom nejde jen o minulost, zrovna v neděli 13. prosince se ve všech větších polských městech demonstrovalo proti monopolu vládní strany PiS Jarosława Kaczyńského a katolické církve. Byl to protest proti hrubému domácímu produktu (HDP) úzce propojenému s kostelními kasičkami. Jako by v Polsku ještě pořád trvalo baroko, vždyť mnoho demonstrantů dostalo v neděli dávku pepřovým sprejem či přímo obuškem.

Výstava Jakuba Špaňhela. (Foto: Ivan Mottýl)

Jakub Špaňhel návštěvníky svých výstav k podobným politickým úvahám nikdy neponouká. A když vypráví o malbách, tak bez ideologické pozice. Fascinuje ho spíš architektura, a vlastně je mu jedno, zda jsou to chrámy víry či konzumu. Proslulé jsou třeba jeho obrazy spojené s kultem sv. Jana Nepomuckého, stejně ale uspěla i série benzinových pump světových značek. A pak přišly na řadu centrální banky. Strážci národního důchodu, které stojí v hlavních městech a většinou mají pompézní podobu.

Americká centrální banka. (Foto: Ivan Mottýl)

A takové je i úvodní plátno vystavené hned u vchodu do kostela sv. Václava, banka FED ve Washingtonu (The Federal Reserve Board of Governors in Washington DC), tedy centrální banka Spojených států. Monumentální a až poněkud brutalistní stavba s neoklasicistickým průčelím ze třicátých let, nikoliv nepodobná tomu, co v té době stavěl Hitler i Stalin.

Malíř americkou banku trochu „zbarokizoval“ a zároveň zastřel typickým špaňhelovským závojem, takže budova dostala spíš podobu mystického chrámu, možná z nějakých důvodů opuštěného v prostoru i čase. A také opavský kostel sv. Václava s klášterem dominikánů byl na sklonku 18. století po josefinských reformách nuceně opuštěn mnichy. A chrám převzalo rakouské vojsko, další důležitá opora moci.

Americká a brazilská centrální banka. (Foto: Ivan Mottýl)

Špaňhelova washingtonská banka kupodivu působí jako součást zdejšího chrámového mobiliáře. Šedivé zbytky oprýskané omítky, šedivý středověký lomový kámen, šedivá americká banka. Jen ponuré pocity to ale určitě nejsou, spíš je v tom cítit symbolika neotřesitelnosti peněz ve spojení s vírou, tedy s jakoukoliv ideologií.

Ruská a česká národní banka. (Foto: Ivan Mottýl)

Ruská centrální banka sousedí v kostele sv. Václava s Českou národní bankou. To je sousedství na sáhodlouhou diskusi o české víře v ruské dubisku, které propadl nejeden buditel ale i prezident Zeman.

Brazilská centrální banka. (Foto: Ivan Mottýl)

Brazilská národní banka je temná jak amazonský prales, v sakrálním prostoru se ale najednou zjevují i čeští jezuitští misionáři, kteří jihoamerickým Indiánům nutili svého Ježíše.

Ruská národní banka. (Foto: Ivan Mottýl)

Znamenitá výstava v jímavých kulisách. Obrazy Jakuba Špaňhela v odsvěceném chrámu dráždí a vyvolávají spoustu otázek. Je to expozice srozumitelná milovníkům současné malby z celého světa, neboť tento malíř jako jeden z mála v českých zemích dokáže prostřednictvím pláten pokládat zásadní globální otázky. A ještě se u toho nevinně tvářit, že si jen tak „maluje podle pohlednic“, jak rád zdůrazňuje.

*

Jakub Špaňhel: Centrální banky. Výstava je součástí projektu 30 let Střední umělecké školy v Ostravě, kterou Špaňhel také absolvoval. K vidění bude do 24. ledna 2020, pokud to epidemiologické podmínky dovolí.      

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.