Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Nejíš, nespíš, nevíš, zpívá Johan na spektakulárním albu Ornitologie, které nahrál s Michalem Sedláčkem

Nejíš, nespíš, nevíš, zpívá Johan na spektakulárním albu Ornitologie, které nahrál s Michalem Sedláčkem

20.2.2021 Hudba

Nejvíc utajené ostravské album loňského roku. Tak by se dala charakterizovat záhadná nahrávka s názvem Ornitologie. Album není v žádné distribuci, nevyšlo ani fyzicky, pouze v elektronickém formátu. Přesto existuje několik vážných důvodů, proč si právě Ornitologie zaslouží zvýšenou pozornost a soustředění.

Zvětšit obrázek

Grafika alba Ornitologie.

O Ornitologii jsem se dozvěděl úplnou náhodou. Přes herce Michala Sedláčka, jenž na této nahrávce hraje na klávesy, jsem se dostal k Pavlu Johančíkovi, který si říká Johan. Dlouholetí pozorovatelé ostravské hudby si určitě vzpomenou jeho na kapelu Srpen, která patřila ve své době ke zvučným pojmům regionální klubové scény.

Ke vzniku nového alba Johan sdělil pouze pár vět: „Celé to vlastně začalo písní Pod nohama zem, kterou jsem si rozhodl jen tak pro sebe nahrát. A proto, že pracuji v divadle jako zvukař a nastalo covidové volno, byl na to najednou čas.“

Syntezátory nahrál už zmíněný Michal Sedláček, který si také zazpíval v písni Pod nohama zem, dalším Johanovým hostem byl Michal Černý na moog. Ostatní zvukové prvky jsou záležitostí samplů a virtuálních instrumentů, jež tvoří charakteristickou náladu alba.

Jedenáct písní Ornitologie má osobité rysy, které provází přízračná, melancholická, ale i meditativní atmosféra. Po zvukové stránce album mírně evokuje časy legendárních alternativních kapel jako byly Dunaj, Majerovy brzdové tabulky apod. Některé písně si libují v hutné harmonii, v níž se to místy blýská disonancemi, dvěma tóninami současně a podobně.

Pro album je příznačná poetická imaginace s využitím různých i nehudebních zvuků. Název Ornitologie je volně inspirován společným motivem, o kterém Johan prozradil: „Co se textů týká, udělal jsem si radost a zhudebnil básně jak své, tak od mých oblíbených básníků, které jsem chtěl udělat už dávno. Po zjištění faktu, že se tam objevují pořád ptáci v různých pointách a metaforách, jsem i cíleně pár hledal. Proto album dostalo název Ornitologie.“

Pod skvělými texty je dílem podepsán iniciátor této nahrávky Johan, z dobré poloviny jde o zhudebněné básně Ivana Wernische, Emily Dickinson, Jana Skácela, Radovana Jursy, Jiřího Ortena a Alexandra Sergejeviče Puškina. Na první poslech se vyloupne pestrá paleta zvoleného básnického spektra. Od typicky zaumného Ivana Wernische až po chirurgicky obnaženou báseň Radovana Jursy se jedná o myšlenky, které jsou vytesány do slov s přesností a metaforickou hloubkou. Kupodivu ani vlastní Johanovy texty za uznávanými veršotepci vůbec nezaostávají, naopak je provází myšlenková koncíznost a výrazná imaginace.

Na Ornitologii panuje zvláštní cit pro zvukovou stránku veršů a dobře rytmicky uchopené frázování. Díky těmto aspektům nezní žádná píseň ani báseň šroubovaně a neústrojně. Jednotícím principem celého alba je motiv ptactva a hlavně charismatický hlas Johana, který má chraplavě osobité, drsně ošlehané kouzlo. Jakkoli není pěvecky vždy úplně pevný v kramflecích, tohle je druh hudby s výpovědí, v níž se nezpívá na výkon. Vedle pěveckých linek Johan texty i rytmicky deklamuje, šeptá a vypráví jako šaman. Hudba pulzuje a cirkuluje kolem slovních významů a dotváří je dynamikou a zvukomalbou. Je opojné, nechat se jejím řečištěm volně unášet a jenom naslouchat…

Horkotěžko se vybírá nejsilnější píseň, protože Ornitologie drží podobně jako letka ptáků výborně pohromadě a nejde v ní příliš selektovat. Mému srdci nejvíc učarovaly asi písně Po zahradě mi jezdí pták, Kolibřík a Lovec. Největší peckou pak je Pod nohama zem a doslova paralyzující je perla Jiřího Ortena Pojď, napij se s atmosférickým moogem Michala Černého.

Na desce najdeme velmi osobní momenty, plné chlapské poezie, která si na nic nehraje, je přirozená, autentická a syrová jako život, který ji psal.

Johan své příběhy napsal a zpívá s bezprostředním feelingem, jakoby to bylo poprvé a naposledy. Ornitologie je velmi životné, poeticky okouzlující album, vrchovatě naložené dobrou hudbou v poměru bezmála levitačním. Jako by mělo křídla.

Kdo se nebojí létat, tudy vede cesta.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.