Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Je to poklona originálním grindovým kapelám našeho mládí, říká Bilos k novému seskupení Sick Sinus Syndrome

Je to poklona originálním grindovým kapelám našeho mládí, říká Bilos k novému seskupení Sick Sinus Syndrome

6.4.2021 Hudba

Připravit během dvou zkoušek materiál pro debutové album se může zdát pro mnohé muzikanty nemožné. Nicméně kytarista a zpěvák Bilos a bubeník Jurgen to díky společným myšlenkovým pochodům zvládli. Ve druhé polovině března tak spatřilo světlo světa debutové album jejich projektu Sick Sinus Syndrom, na kterém si lze vychutnat během sedmadvaceti minut čtyřiadvacet hnilobných fláků. Zkrátka grindcore toho nejhrubšího zrna. Každopádně když budete číst i mezi řádky, zjistíte, že tento rozhovor není pouze o hudbě, protože základním stavebním kamenem pro Sick Sinus Syndrome je kamarádství.

Zvětšit obrázek

Zleva Bilos, Hary a Jurgen.
Foto: archiv kapely

Za jakých okolností vznikl projekt Sick Sinus Syndrome?

Jurgen: Hlavním momentem pro mne bylo, když jsme si s Bilosem poprvé zajamovali v naší pražské zkušebně. Cestou domu jsme se k oboustranné spokojenosti domluvili, druhý den pak ještě vše stvrdili douškem alkoholu v baru Modrá Vopice a má cesta do Ostravy nenechala na sebe dlouho čekat. Každopádně nápad spolu něco udělat v nás oboustranně bublal už delší dobu, ale až tato přirozená souhra událostí jasně definovala, o co tady půjde, a že je ten pravý čas do toho praštit.

Bilos: Je to přesně, jak Jurgen říká. V hlavě mi společný projekt rezonoval už delší dobu, a přestože jsme původně mluvili o thrashmetalovém stylu, tak naše hudební kořeny v nás vyvolaly vzpomínky na opravdu rychlý a tvrdý grindcore a do toho jsme se nakonec pustili.

Dá se tedy, Bilosi, říci, že jsi ten nápad na založení grindcorové kapely měl v hlavě delší dobu, jen jsi však hledal vhodné spoluhráče?

Bilos: Jak už jsem říkal, měl jsem to v hlavě už delší dobu, v podstatě několik let. Nicméně až teď přišla ta správná chvíle. Už dlouho jsem si chtěl s Jurgenem zahrát, protože ho považuji za top špičku českého bubnování, a to nejen v grindcorovém stylu. Navíc jsme oba naladěni na velmi podobnou vlnu, takže to, že jsme desku udělali v podstatě za dvě zkoušky, určitě není náhoda.

Po několika měsících zkoušení ve dvou jste nakonec přibrali nového člena, a to Daniela „Haryho“ Haroka (ex-Pathologist, Dobytčí mor a podobně). Proč jste se rozhodli Haryho oslovit?

Bilos: Po těch našich dvou prvních zkouškách, kdy jsme zjistili, že máme dostatek nahraného materiálu na celou desku, jsme s Jurgenem přirozeně zabředli hovor na téma, jestli budeme v budoucnu hrát koncerty. Oba jsme byli pro, takže další otázka byla, že bychom potřebovali třetího do party.

Co následovalo posléze?

Bilos: Já jsem hned navrhnul Haryho. Nikdo jiný mne nenapadnul a popravdě jsem nikoho jiného nechtěl. To bychom asi radši zůstali ve dvou. Hary je můj dlouholetý kamarád a svůj nástroj ovládá bravurně. Navíc jsme i hudebně velmi podobně naladěni. To vše rozhodlo, ale chvilku trvalo, než si Hary nabídku rozmyslel, ale nakonec do toho šel. A i když se na tvorbě první desky nepodílel, už teď přinesl pár námětů na nové skladby, takže nové věci budou určitě trošku rozmanitější, když na tom bude pracovat další člověk.

Bilos a Jurgen ve studiu. (Foto: archiv)

Pokud jde o název, tak Sick Sinus Syndrome znamená poruchu srdečního rytmu. Vybrali jste tohle jméno, protože vám třeba jen dobře zní, nebo má tento název i nějaký podtext? Třeba odkaz na společnost, která má nemocné srdce…

Jurgen: Pro mne má název Sick Sinus Syndrome symboliku a vlastně i přidanou hodnotu v tom, že je to název poslední nahrávky Malignant Tumour ještě v období patologického grindcore. Chtěl jsem tím tak vlastně pomyslně navázat na Bilosovu minulost v tomto žánru, kde jsem ho jako fanoušek tenkrát měl za poloboha (smích). Jsem rád, že jsme si v tomhle plácli. Ostatně chemie a podvědomá souhra funguje během celé realizace.

Chcete oproti jiným goregrind skupinám nabídnout něco navíc? Něco, co jiné kapely nemají? Co by mělo být nějakým poznávacím znamením Sick Sinus Syndrome?

Jurgen: Za mě chci nabídnout upřímnou a poctivě odvedenou práci podloženou našimi schopnostmi a zkušenosti, co jsme za ty aktivní roky nasbírali. Náš vliv je z období zlaté éry tohoto stylu, který nám oběma koluje v žilách, a chceme nic víc než vzít posluchače na tuto klasickou jízdu se vším, co k tomu patří. Ať koncertně či aspoň na nosičích… Doufejme, že nám tahle zkažená doba dovolí si to užít na obou frontách

Bilos: Tento projekt je hlavně naší poklonou originálním grindovým nebo goregrindovým kapelám našeho mládí. Všem těm, kteří nás v minulosti ovlivnili a stále ovlivňují. Od nás dostanete pouze a jen tvrdou a rychlou jízdu, kterou alespoň u nás v Česku už skoro nikdo nehraje. Tak to z nás jde a nemělo by to být jinak.

Jak velkou váhu budete přikládat textům vašich písní?

Bilos: Textová složka na prvním albu je nulová. Jde pouze o jakousi koncepci ve smyslu názvu songů. Hlas je v tomto případě použitý jako další hudební nástroj. Používáme harmonizér, takže občas to zní jak dřezová výlevka a my se tím ohromně bavíme. Aby bylo jasno, názvy songů jsou z ranku soudního lékařství a patologie. Prostě prohnilé až na kost.

Jak byste charakterizovali vaše debutové album Rotten to the Core?

Bilos: Deska už je venku, oficiální datum vydání bylo nakonec stanoveno na 21. března. Vyšla jak na nosičích LP, tak i CD a na audio kazetě. Prostě klasika tak, jak se věci vydávaly v osmdesátých a devadesátých letech. Album nazvané Rotten to the Core obsahuje čtyřiadvacet skladeb na ploše sedmadvaceti minut, většinou naší vlastní produkce, ale zařadili jsme i čtyři covery našich oblíbenců. Vše v analogovém mixu a masteringu z ostravského studia Mroš. Musím říct, že hraje skvěle. Ani ve snu jsem nedoufal, že to bude takový lomoz. (smích) Jak už napovídá stopáž, tak songy jsou opravdu krátké a velmi intenzivní s brutálním zvukem všech nástrojů, včetně zpěvu. Nic pro fandy popíku, to opravdu ne.

Pozvali jste na album také nějaké hosty?

Bilos: Jak už to tak bývá, měli jsme nějaké nápady a plány koho pozvat, ale situace kolem covid-19 nám to zhatila. Takže jediný „host“ na desce je Hary, kytarista Pathologist, který si vystřihnul sólo do své vlastní skladby, teda coveru Pathologist, který je na desce taky. Celkem úsměvné nakonec je, že se Hary stal členem Sick Sinus Syndrome, a obsluhuje basu. Z toho máme velkou radost, protože je to skvělý kamarád a jeho hra a nápady tomuto projektu do budoucna určitě pomůžou.

Už jste prozradili, že na albu jsou nakonec čtyři cover verze… O skladby jakých kapel se jedná?

Bilos: Pathologist jsem zmiňoval, ale dále bude možnost zaslechnout věci od Carcass, Dead Infection a Regurgitate. Všechno to jsou kapely, které máme rádi, a jsou to naši kamarádi. To bude asi ten klíč, proč jsme si je vybrali.

Jaké máte ambice v rámci tohoto projektu?

Bilos: Ambice nejsou nijak velké. Jde o to se jednou za čas sejít s přáteli a ve zkušebně si zablbnout. Vůbec jsme nepočítali s tím, že věci vezmou tak rychlý spád, a že budeme mít natočenou desku po dvou zkouškách, ale proč ne. Sypali jsme to s Jurgenem z rukávu a moc se u toho bavili. Uvidíme, co přinese budoucnost, ale každý z nás má svoje hlavní kapely, takže, co se týká dalšího nahrávání nebo živých akcí, se teprve uvidí. Bude to podmíněno volným časem a chutí všech tří členů se sejít a něco dělat. Zatím to, že byl opravdu zájem vydat tu desku, a to napříč spektrem extrémně hudebních vydavatelství po celém světě, je víc, než jsme očekávali.

Hary a Bilos.

Spousta nových projektů je vždy spojena s entuziasmem. Co vás samotné tedy nejvíce potěšilo během těch několika zkoušek, které jste spolu měli? Každopádně jaký máte recept na to, aby to nadšení do budoucna nevyprchalo?

Jurgen: Myslím si, že žádný zaručený recept neexistuje. Spojuje nás nadšení pro stejný styl hudby, a to nemyslím jen grindcore žánr. Jsme stejné ročníky narození, zažili jsme velmi podobné metalové dospívání a možná díky těmto věcem vnímáme věci v realizaci projektu dost podobně. A ambicí je radost ze společně odvedené práce. Vše ostatní je přidaná hodnota navíc, za kterou jsem vděčný.

Bilos: Ještě bych k tomu doplnil to pivní a rumové palivo, které nás občas pohání. (smích)

Také jste naznačili, že by Sick Sinus Syndrome nezůstal výhradně studiovým projektem, ale že byste také rádi v budoucnu odehráli i nějaké koncerty… Je tomu tak?

Bilos: V této chvíli se neplánuje nic a ani to dost dobře nejde. Situace koncertům nepřeje a my rozhodně nic lámat přes koleno nebudeme. Až to bude aktuální, budeme se o tom bavit a řešit konkrétní nabídky, ale, jak už jsem řekl, naše domácí kapely mají vždy přednost.

Na závěr, Bilosi, ještě otázka týkající se Malignant Tumour. Jaká je aktuální situace v kapele?

Bilos: S Malignant Tumour aktuálně zkoušíme a děláme pomalu na nové desce. Jde to o něco pomaleji, ale songy se pěkně rýsují. Nechci mluvit o tom, kolik jich je, protože koster songů máme opravdu hodně. Nechci slibovat nějaký termín vydání, ale doufám, že by to mohlo být snad ještě letos. Ale při situaci, jaká je, nikdo nic neví. A já nejsem výjimka.

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.