Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Jiří Slavík pod hlavičkou The Survivors oslavuje dětský svět nahrávkou Děti a rodiče

Jiří Slavík pod hlavičkou The Survivors oslavuje dětský svět nahrávkou Děti a rodiče

10.11.2021 Hudba

Multiinstrumentalista a skladatel Jiří Slavík vydal ve spolupráci s Jiřím Levíčkem a Jakubem Tenglerem album Děti a rodiče. Nová nahrávka na první poslech upoutá neobvyklým úhlem pohledu, který je ovlivněn novými životními rolemi. Vznikla v legendárním studiu Sono Records.

Zvětšit obrázek

Kapela The Survivors.
Foto: Bivak Records

Kdo slyšel Slavíkovo album Mateřština, které před šesti lety zabodovalo v žánrových Cenách Anděl a připomnělo, že s Jiřím Slavíkem je dobré počítat, může být novým počinem Děti a rodiče poměrně překvapen. Hledáním kořenů a intimitou prodchnutá Mateřština kráčela proti proudům času ke zdrojům folklorní hudby, která tohoto mimořádného muzikanta obklopovala v rodinném kruhu. Následující projekt v triu s trumpetistou Oskarem Törökem a pianistou Vítem Křišťanem se vydal do nitra současného instrumentálního jazzu.

Aktuální deska Děti a rodiče má nové instrumentální obsazení. Pianistu Jiřího Levíčka není třeba blíže představovat, neboť patří k nejvýraznějším jménům jazzové scény. Hráč na perkuse Jakub Tengler doplňuje trio, které se jmenuje The Survivors. Název kapely je inspirován pádem světelné rampy na jejich koncertě, znamená tedy primárně přežití nějaké mezní situace. Současně jej lze vyložit jako překonání jakékoli svízelné události, kterou klade dnešní doba do cesty.

Nahrávka Děti a rodiče sestává z 15 písní a skladeb. Osm z nich je v češtině, poslední třetinu nahrávky zakončují tři anglicky zpívané písně. Zbývající čtyři instrumentální kompozice různé délky mají funkci jakýchsi rozhraní či předělů, které proměňují atmosféru nahrávky. Stylově je deska The Survivors rozmanitá, asi největší doménou jsou rytmické groovy, které čerpají z etnické hudby různých kontinentů (Jižní Amerika, Afrika apod.) a jazz-swingové postupy. Všudypřítomná hravost z některých písní explicitně vyzařuje: Velký medvěd nebo Krtek, zajíc, myš a ježek jsou vyloženou hříčkou, která připomene schválně pokrouceným frázováním poetiku Radka Pastrňáka z Butů i Roberta Nebřenského z Vltavy.

Pozorné ucho si také všimne hudebních parafrází: Sám ve školce je do mollové tóniny převlečenou melodií jedné známé lidovky. Daisies in Green Pastures je přiznanou citací I Got Rythm George a Iry Gershwinových, která si pohrává s rytmem a poukazuje na improvizační kreativitu všech muzikantů. Tito tři výtečníci do písně vložili i lidovou písničku Travička zelená. Co dodat…

Zajímavé je, že na albu Rodiče a děti můžeme slyšet hráče v netradičních instrumentálních kontextech. Jiří Levíček se vedle kláves chopil klarinetu a spolu s Jakubem Tenglerem se pánové podíleli na sborových vokálech. Jiří Slavík je znám svou bezmeznou instrumentální univerzalitou. Tentokrát jej slyšíme hrát na kytaru, saxofon, klavír a klávesy, ale především se Slavík ujal vokálů ve všech zpívaných kompozicích. Jeho hlas je hodně rázovitý a způsob zpěvu nekonvenční, což můžeme brát jako záměr. To, že nerespektuje standardní dělení slov podle smyslu a rytmu fráze, se dá přijmout, ale posluchač se s tím nemusí vždy plně ztotožnit. Je to čistě na vás, jestli to vezmete jako podařený žert, nebo svým způsobem bizarní experiment.

Podobnou funkci mají i Slavíkovy texty, které se snažily najít a zaznamenat poetiku dětského světa. Ne vždy se to úplně povedlo, nicméně lze opět přijmout jejich primárně naivistickou a familiární funkci. Důležité je, se tak děje z pohledu rodiče, který si uvědomil, že princip hry, skutečné hry bez použití počítačů či mobilů se z dětských vesmírů vytrácí. Sám Slavík k nové desce podotknul, že je ovlivněna „estetikou pánů Pastrňáka, Mládka či Wericha tak, aby si ji v autě nebo doma mohli pustit děti i rodiče.“

Deska vychází na CD i v elektronické podobě, ale kdo má rád fyzická alba, měl by si pořídit hmotný kousek. Booklet totiž vytvořil brněnský grafik Tobiáš Grolich, který pracoval s polaroidovými fotografiemi kapely od Romana France a je opravdu moc hezký.

Album Děti a rodiče je opravdu svébytná, dovádivá a nenáročná záležitost. Máte vlastně dvě možnosti: buď se u poslechu královsky pobavíte, nebo vás svým zacílením mine. A to myslím jak rodiče, tak děti. Vzdát hold dětskému mikrokosmu je vždy velmi individuální záležitost. Tady se tak stalo bez nároků na konzumní nebo komerční ambice. A to je možná jedna z nejpříjemnějších vlastností této nahrávky, která v jedné písni přemýšlí, čím se hejna ptáků liší od lidí: Nemají peníze, peníze nemají. Nemyslí na to, co kdyby je měli. Nedluží peníze, peníze nedluží. Nadbytečné věci asi nepotřebují.

The Survivors: Děti a rodiče. Vyšlo u Bivak Records v roce 2011. Celkový čas: 57:13

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.