Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Klavírní vládkyně živlů Nikol Bóková a její Elements: I to nejmenší a skryté je součástí celku

Klavírní vládkyně živlů Nikol Bóková a její Elements: I to nejmenší a skryté je součástí celku

1.12.2022 12:34 Hudba

Nikol Bóková vydala nové v pořadí již čtvrté album s názvem Elements. Nejproduktivnější současná česká skladatelka na něm hraje se svým kvartetem a její nové kompozice byly inspirovány prvky, z kterých je složen svět. Vnější prostor ovšem našel ve skladbách Bókové rezonanci s bohatým vnitřním světem, který se zrcadlí v poetických skladbách. Ty mohou vzít posluchače na krásná místa, jejichž atmosféra je jedinečná a neopakovatelná.

Zvětšit obrázek

Nikol Bóková vydala čtvrté album Elements.

Kreativita v Ostravě narozené pianistky a skladatelky Nikol Bókové je na tuzemské poměry něčím mimořádným. Neznám podobnou českou interpretku a autorku, která by v tak rychlém sledu pořizovala nová alba, a přitom držela vysokou kvalitu produkce. Bóková na inspirativní vlně pluje i na novém albu Elements, které je po velkoryse koncipovaném loňském Prométheovi opět dalším svědectvím o bezbřehé hudební fantazii této skladatelky. A není to jenom fantazie, ale pronikavý intelekt a intuice, které dávají jejím nahrávkám unikátní dramaturgii a široký kontext.

Elements Boková nahrála se svým kvartetem ve složení Nikol Bóková (klavír), David Dorůžka (elektrická kytara), Martin Kocián (kontrabas) a Michał Wierzgoń (bicí). Grafickou výpravu desky připravil Jan Vala, o zvukovou stránku se postaral osvědčený Milan Cimfe s Janem Valou.

Velkou novinkou je ovšem změna vydavatele, kterým už není prestižní Animal Music Petra Ostrouchova. Nikol Bóková se pustila vlastní cestou a založila se svým partnerem Janem Valou vlastní hudební vydavatelství nazvané Soleil et Pluie. Český název je Slunce a déšť a filozofie projektu slibuje, že objevování nových horizontů a inspirativní imaginace bude cílem společným nejen autorským projektům Bókové, ale i všem dalším, kteří se pro Soleil et Pluie rozhodnou.

Ale zpět k Elements. Název odkazuje k tradičním prvkům, které antičtí filozofové považovali za základní stavební částice světa. Ke klasickým čtyřem živlům (oheň, voda, země, vzduch) se dále řadí aether (éter) a kosmos, které byly Bókové rovněž velkou inspirací.

Nahrávka soustřeďuje sedm instrumentálních kompozic. Úvodní Shores of the Void je svou poetikou blízká raným progrockovým kompozicím Vangelise a Mika Oldfielda. Svým vyzněním může asociovat spojení pevné hmoty, větru, vzduchu, kosmu… Promítá se v ní princip platný ve všech skladbách alba.

Křehké kouzlo vane z následující A Diamond Substance, kterou podle autorky inspirovala mimo jiné láska mezi Robertem Schumannem a Clarou. Je v ní něco levitačního, ale současně pevného a nerozlučitelného vnější fyzickou schránkou.

Layers of Reality se odvíjí v několika vrstvách. Úvodní měkký zvukový obraz vyústí do ostrého ostinátního motivu o rozsahu pouhopouhé velké tercie. Jeho rytmická artikulace je precizní a poutá pozornost. Další průběh skladby má vysloveně progrockové napětí, diktované také atmosférickou kytarou Davida Dorůžky.

Pohyb a změna jsou klíčovými prvky kompozice Capabale of Motion. Také ta je složena z několika hudebních bloků: střídají se v ní plochy napětí a uvolnění. Jasně vykrystalizovaná témata se rozpouštějí v improvizovaných pasážích, kterých se nejčastěji zhostila Dorůžkova kytara.

Žádná ze sedmi skladeb alba Elements není podobná té předešlé. Ačkoli všechny vyrůstají z jednotícího principu, kterým bylo ztvárnit hudebními prostředky inspiraci okolním světem a jeho hmotou či antihmotou, nikdy se tak nestalo na úkor hudební struktury a vypravěčské sugestivity. Právě intenzivní narace je pro většinu nových skladeb Bókové typická. Je úplně jedno, zda se ke svému záměru inspirovala estetikou východní filmové hudby, jazzem, meditativní hudbou nebo progrockem. Pokaždé z toho vzešel útvar, který má obrovské smyslové kouzlo a sugestivní atmosféru.

Už na předešlých albech Bókové jsem poukazoval na nevšední míru souhry, která se podobá citlivému a mimořádně laskavému dialogu. Je v něm prostor pro tiché a pokorné souznění, naopak chybí egocentrické manýry, které jsou v hudebním (a přiznejme, že někdy i v tom jazzovém) světě docela běžné. Sólové linky mají zvýraznit atmosféru a přispět k plasticitě celkového zvukového obrazu. A to se také v každé skladbě velice dobře povedlo.

Bóková svou novou deskou Elements opět ukázala, že její skladatelský a hráčský talent nemá na aktuální české hudební scéně obdobnou analogii. Navíc je u ní sympatická snaha a chvályhodná odvaha dělat věci jinak a po svém. Jít vlastní cestou a nebát se riskovat, protože risk v hudbě je plodnější než bezpečné lpění na omšelých stereotypech.

Abychom porozuměli Elementům Nikol Bókové, nemusíme se na rozdíl od ní bát nějakého nebezpečí. Obavy se rychle vytratí a možná si  také uvědomíte, že jsme pouze součástí něčeho velkého a neuchopitelného.

Nikol Bóková: Elements. Celkový čas: 36:47.  Soleil et Pluie, 2022

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.