Jan Soukup a jeho sen o Mahlerově Symfonii tisíců: Dílo, v němž zní vesmír, mi nedá spát
26.11.2025 05:55 Milan Bátor Hudba Rozhovor
Tohle bude splněný sen a zároveň originální dar Moravskoslezskému kraji, který je domovem mnoha vynikajících hudebníků, uměleckých souborů a institucí. Na počátku byl nápad umělce Jana Soukupa, který se rozhodl uskutečnit smělou vizi. Provedení obrovité Symfonie tisíců, tedy Osmé symfonie od skladatele Gustava Mahlera, se v příštím roce v Trojhalí zúčastní přes 600 účinkujících. Projekt Mahler 8 se tak stane možná historicky největší ostravskou kulturní událostí na počet muzikantů v rámci jednoho večera. Vydejme se po stopách příběhu, jehož cílem je spojovat a také připravit pro publikum zcela mimořádný zážitek.
Jan Soukup na snímku z festivalu Hudební současnost.
Foto: archiv Jana Soukupa
Vzpomínám si na chvíli před mnoha lety, kdy jsi mi prozradil, že bys jednou rád v Ostravě uvedl Symfonii tisíců od Gustava Mahlera. Pamatuješ si, kdy se zrodil tvůj velký sen?
Vzpomínám si na ten den přesně. Sedím v učebně Gustava Mahlera na Janáčkově konzervatoři. Pan učitel, PhDr. Jiří Čech, hovoří o Mahlerovi a jeho Osmé symfonii tak zapáleně, že v momentu stiskne tlačítko Play a z reproduktorů se opravdu velmi nahlas ozve úvod tématu Veni, Creator Spiritus (Přijď, Duchu Stvořiteli). Znělo to učebnou tak mocně, že nás to doslova vtlačilo do opěradla. To bylo před dvaceti lety, ale díky silnému impulsu si na to pamatuju, jako by to bylo včera. Dílo, ve kterém zní vesmír, mi od té chvíle nedá spát.
To zní magicky. Co tě na této symfonii tak uhranulo?
Zcela určitě to byla masa zvuku, která se na nás valila. Velký orchestr, dva smíšené sbory, dětský sbor a osm sólistů. A také dvě nosné myšlenky, které protínají naše životy: víra a láska.
Už tehdy jsi dostal nápad provést Mahlerovu kolosální symfonii v Ostravě?
Tehdy ještě ne. Později, v roce 2011, jsem s mými bývalými spolužáky Janáčkovy konzervatoře založil Moravskoslezskou Sinfoniettu. V průběhu let naším orchestrem prošly stovky hudebníků. Kolem roku 2017 jsem pak začal uvažovat o tom, že bychom si mohli dovolit uvést Symfonii tisíců v rámci našeho výročí. Spolupracovalo s námi mnoho hudebníků a sborů. Od samého počátku to byla myšlenka spojit Moravskoslezský kraj. Bohužel však do našich plánů zasáhla pandemie a tehdy nastalo těžké rozhodování, na kdy koncerty posunout.
Existuje v našem kraji na tak kolosální projekt lidská kapacita? Kdo všechno se bude na provedení Osmé symfonie podílet?
Gustav Mahler kdysi řekl: „Je to dar celému světu”. A my to vnímáme tak, že je to dar Moravskoslezskému kraji, který je domovem mnoha vynikajících hudebníků a uměleckých souborů a institucí, které za sebou mají dlouholeté výsledky. Dirigovat bude maestro Christian Arming, který v Ostravě svou kariéru začínal. S nastudováním díla pomáhají dva asistenti dirigenta Josef Kurfiřt a Ondřej Packan.
A koho uslyšíme zpívat a hrát?
Sólové party budou zpívat Veronika Rovná, Liana Sass, Tereza Kurfiřtová, Michaela Zajmi, Václava Krejčí Housková, Ljuban Živanović, Lukáš Bařák a Ivan Lyvch. Mohutný sbor bude složen z dvanácti těles. Budou to Sbor opery Národního divadla moravskoslezského, Canticum Ostrava, Chorus Ostrava, Chór Akademii Muzycznej im. Karola Szymanowskiego w Katovicích, Akademicki Zespół Muzyczny Politechniki Śląskiej z Glivic, Chór Mieszany Klaster w Zabrzu, Chórtownia Workshop Choir, Pěvecký sbor Masarykovy univerzity, Vox Iuvenalis VUT Brno, dále novojičínský Ondrášek, Motýli Šumperk a Operní studio Národního divadla moravskoslezského. Své síly pak spojí tři místní orchestry, tedy Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravskoslezská Sinfonietta a Symfonický dechový orchestr Májovák Karviná. Měl jsem možnost tuto symfonii slyšet v několika evropských metropolích a vždy tam nějaký ten host byl. Je to jedno z nejnáročnějších děl na lidské zdroje, jež bylo doposud napsáno.
Znamená to, že nejde o to, dokazovat si, že na to máme, ale spíš ukázat, že v mnohotvárné jednotě je síla?
Zcela určitě cílíme na spolupráci. Filozofie našeho projektu souzní s heslem Ex unitate vires (V jednotě je síla). Věnuji se dlouhodobě propojování kontaktů v umělecké sféře a dává mi smysl, když mohu nabídnout projekt, ve kterém se spojí velké množství účinkujících, kteří se znají osobně. Vznikne pak totiž něco mimořádného.

Ředitel Trojhalí Karolina Petr Šnejdar a umělecký šéf projektu Jan Soukup. (Foto: Mahler8)
Každá vize potřebuje nejen realizační tým, ale také místo, kde se odehraje. Bylo Trojhalí od začátku jasnou volbou, nebo k tomuto prostoru vedla delší cesta?
Uvažovali jsme, jaký prostor by byl v Moravskoslezském kraji nejvhodnějším. V roce 2015 jsem účinkoval na festivalu Ostravské dny, který se přesunul do nádherných industriálních prostor Trojhalí Karolina. Od té doby jsem byl přesvědčen, že právě Trojhalí je ta správná volba. Vnímali jsme jako velkou příležitost provést dílo v hale, která je velmi podobná té, kde se konala premiéra. Gustav Mahler symfonii uvedl v Neue Musik-Festhalle 12. září roku 1910, kde je dnes dopravní muzeum. Obě haly jsou si velmi podobné.
Co na tvoji vizi říkalo vedení Trojhalí? Nebyli tvou smělou myšlenkou zaskočeni?
Zpočátku to bylo postaveno tak, že si Moravskoslezská Sinfonietta pronajímá Trojhalí v rámci svých oslav. Pan ředitel Petr Šnejdar však tento projekt zpovzdálí sledoval a na základě našich dalších jednání nám nakonec nabídl pomoc, kterou jsme uvítali. Během příprav jsme zjistili, že to po stránce organizační, finanční, lidských zdrojů atd. nebude takové, jak jsme si představovali, a projekt jsme později převedli na Trojhalí. Nyní je to tak, že já mám na starosti uměleckou část M8 a Petr Šnejdar řídí projekt po finanční a produkční stránce.

Jan Soukup s Moravskoslezskou sinfoniettou. (Foto. Milan Polóny)
Jsi profesionální fagotista. Budeš se provedení účastnit také jako interpret? Nebo si Symfonii tisíců vychutnáš z hlediště?
O těchto dvou zásadních dnech v mém životě přemýšlím již několik let. Původně jsem si velmi přál účinkovat po boku mých kolegů, ale není to bohužel možné. Máme pozváno spoustu vzácných hostů, mimo jiné zástupce šlechtických rodů a různých firem, ředitele, politiky či velvyslance a tyto vzácné hosty je třeba přivítat. I přesto, že se nyní o projekt stará mnoho mých kolegů, musím se připravit na to, že bude zapotřebí řešit vzniklé situace. Na takto mimořádné dílo umělec potřebuje koncentraci a klid, který bych neměl.
Ano, to byl ten impuls. V roce 2010 jsem interpretoval Symfonii č. 9 s Filharmonií Hradce Králové. A jelikož je mi povaha skladatele velmi blízká, zdá se mi, že nad tím, co do notového zápisu vložil, nemusím složitě uvažovat.
Když si odmyslíme geniální Mahlerovou hudbu, jaké je poselství této skladby? Co z něj platí i v dnešní době?
Vnímám to tak, že umění má spojovat, a jsem přesvědčen, že počet účinkujících naši myšlenku potvrzuje. Tento projekt nebude klasickým koncertem. Díky spolupráci s Fakultou umění Ostravské univerzity pracujeme na hudebně-výtvarné koncepci, která si klade za cíl vytvořit mimořádný zážitek pro návštěvníka koncertu. Vracíme se zpět do historie, do doby premiéry díla v roce 1910, a zároveň stavíme pomyslný most do současnosti.

Gustav Mahler. (Foto: archiv)
Mahler byl opravdu pozoruhodný člověk. Během zkoušek na premiéru Osmé symfonie údajně řekl:„Pokud po mé smrti něco nezazní správně, změňte to. Máte k tomu nejen právo, ale i povinnost.” Co si o tom myslíš?
Gustav Mahler byl dle mého člověk, který měl emoční práh posunutý daleko více než jeho okolí. Je o něm známo, že ve své tvorbě použil širokou škálu emocí od nejniternějších po ty nejvíce bouřlivé. Kdysi také řekl: „Můj čas teprve přijde”. A díky tomuto výroku ve spojení s tvou otázkou se domnívám, že byl k sobě velmi kritický a také zřejmě často o sobě pochyboval. Neumím si představit, že bychom dnes něco na tak geniálním díle měnili. Jeho čas již dávno přišel, tedy za velkého přispění Leonarda Bernsteina, který byl velkým propagátorem odkazu Gustava Mahlera.
Dodejme, že nejen Bernstein, ale také Mahlerovi následovníci Bruno Walter, Herbert von Karajan, Lorin Maazel, Bernard Haitink, z českých dirigentů vzpomeňme alespoň Rafaela Kubelíka a Václava Neumanna. Jaké aspekty a důvody vedly k volbě maestra Christiana Arminga?
Dirigenta M8 jsme vybírali na základě jednání s vedením Janáčkovy filharmonie Ostrava. Hledali jsme někoho, kdo má vztah k Ostravě a kdo souzní s filozofií našeho projektu. Christian Arming se stal šéfdirigentem JFO v roce 1996, když mu bylo pouhých 25 let. V jeho případě byla svěřena důvěra mladému člověku a to nám bylo velmi sympatické. Když jsme jej oslovili, vřele naši nabídku přijal a toho si vážíme.
Nezbývá než tě poprosit o pozvání našich čtenářů na tuto velkolepou událost, která se v Ostravě nikdy nekonala. A kdoví, kdy se opět něco takového bude opakovat…
Srdečně bych chtěl pozvat všechny čtenáře Ostravanu na koncerty M8, které se uskuteční 17. a 18. května v příštím roce 2026 v Trojhalí Karolina. Jelikož se blíží doba Vánoc, jsem přesvědčený, že vstupenka může být vhodným vánočním dárkem. A co se týče posledního dotazu, myslím, že jen čas zná odpověď.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.
Zvětšit obrázek