Jooo, tak tady si rozhodně vyberu… Pasáž Vesmír rozsvítil Lux, nové alternativní knihkupectví

V pondělky do Luxu nelez, proč?

Jsme otevřeni zatím jen čtvrt roku, v listopadu a prosinci jsme měli otevřeno i v pondělky, v lednu jsme ale otvíračku celkově zkrátili, lidí chodilo viditelně méně. Pondělí je pak navíc ideální den doskladnit knihy, udělat inventuru, vylepšit něco v prostoru… A dá se říct, že místo pondělků máme dlouhodobě otevřeno v soboty. Každopádně si myslím, že nejpozději od dubna otvíračku zase prodloužíme, i na pondělí, to bude lidí v ulicích přece jen o něco více.

Jak vůbec vznikla myšlenka založit knihkupectví Lux právě v Ostravě?

S manželkou Janou jsme měli takový sen dlouhodobě. Podílíme se na chodu kulturního centra a baru, knižního nakladatelství, pořádáme literární festival Inverze atd. Máme ke kultuře a literatuře zvlášť hodně blízko, děláme to deset let. Čekali jsme na vhodný okamžik, až budou jiné projekty dostatečně dospělé a my budeme mít prostor rozjet tenhle. Iniciační pak byl roadtrip do Amsterdamu v loňském červnu na koncert Nine Inch Nails. V Amsterdamu jsme narazili na několik takových malých obchůdků s knihami a vinyly, které jsme milovali třeba i v Edinburghu. Při cestě zpátky, na zastávce v Lipsku, jsem si už googloval prostory v centru a byl přesvědčený to rozjet. Ten pravý čas nastal. Kdybychom nedostali možnost provozovat obchod v pasáži Vesmír, třeba by celý ten proces trval daleko déle než pár měsíců, takhle se ale do toho šlo po hlavě.

Jana Dvořáková v knihkupectví Lux. (Foto: archiv Luxu)

Co znamená název Lux — je to světlo, luxus, nebo něco jiného?

Je to opak Noxu. To je náš bar. Tam jsem mimochodem chtěl prodávat knihy a vinyly v první řadě, ale pak se ukázalo, že to je prostě klub, fungující hlavně večer a v noci, nejlépe na různé akce. Ačkoliv v Noxu také máme omezený výběr knih a vinylů, ten prostor funguje na úplně jiných prioritách. Nox je tedy noční podnik, Lux zase denní obchůdek zasvěcený originálním výrobkům a dílům.

Jakou mezeru na ostravské kulturní mapě chce Lux zaplnit?

Jsme zaměření na prodej knih a magazínů prémiových nakladatelů a originálních děl talentovaných umělců a umělkyň. Většina námi nabízeného zboží v Ostravě jen tak sehnat nejde. Jestli je dostatečná poptávka, uvidíme nejdříve za rok, já jsem ale přesvědčený, že kombinace knih, vinylů, plakátů, tisků, obrázků, pohledů, přání, exkluzivních pivních speciálů, broží, šperků a dalších výrobků dává smysl a že si takový podnik ostravské centrum zaslouží. Stovky spokojených zákazníků to můžou dosvědčit, tak snad se budou vracet a další přibudou…

V čem se má Lux lišit od jiných knihkupectví — nejen nabídkou, ale atmosférou?

Co se týče atmosféry, klademe důraz na to, ať má prostor, byť je to velikostí taková menší trafika, nějaký ksicht. Proto tady třeba máme zarámované polské plakáty k Mulholland Drive Davida Lynche a 8 a ½ Federica Felliniho. Zároveň si myslím, že v Ostravě jsou další krásná místa s knihami, my se jen snažíme nezapadnout.

Zákazníci. (Foto: archiv Luxu)

Podle jakého klíče vybíráte tituly — je to spíš kurátorský výběr, nebo otevřená knihovna pro každého?

Díky organizaci literárního festivalu Inverze a nakladatelské praxe z Bílého Vigvamu jsme získali řadu kontaktů na nakladatele, provozovatele obdobných obchůdků, distributory apod. Než jsme začali, udělali jsme si výběr dvaceti nakladatelství, která jsme považovali za ta nejlepší, samozřejmě jsem si nechal poradit o kolegů a kolegyň, čím větší čtenář, tím více mě ovlivnil. Začali jsme na té dvacítce, teď spolupracujeme s asi třicítkou nakladatelů a dalšími desítkami partnerů, od kterých odebíráme jiné zboží.

V rámci naší knižní nabídky najdete široký výběr komiksů, nejkrásnější dětské knihy, exkluzivní díla z Národního filmového archivu, reportážní knihy Absyntu, současnou prózu Meridione, básně z Adolescentu a mnohé, mnohé další. Máme to napříč žánry, důležitá je pro nás kvalita nakladatele.

Jak důležitá je pro vás role knihkupce jako průvodce čtenáře?

Knihkupec musí umět poradit, navést, představit novinky, ukázat, jak to u nás chodí. Zároveň není v lidských silách to načíst všechno a stejně tak bych nechtěl zákazníka připravit o svobodné brouzdání, protože u nás je hodně skrytých klenotů a něco pro každého.

Máte nějakou „vlajkovou loď“ — knihu nebo směr, který vystihuje ducha Luxu?

Naopak, typická je ta mnohoznačnost, rozkročenost mezi žánry, styly, formáty a nakladateli.

Chcete být spíš obchodem, nebo kulturním prostorem?

Jsme obchůdek. Kulturu děláme aktivně hlavně o pár stovek metrů dál na nábřeží. Samozřejmě chceme v Luxu dělat i menší akce – třeba autogramiády a vernisáže. Ale to je spíš něco extra, nic pravidelného. Otázka je, co bude dál… Luxu by časem možná slušel větší prostor, kde by se kromě dalšího zboží vešel třeba i pult s kávovarem a pípou a kde by se dalo u knih a něčeho dobrého i posedět – tam by se pak třeba mohlo konat více akcí.

Jakou roli má Lux hrát v životě čtvrti a města?

Snad zaceluje díru v nabídce centráckých obchůdků, je to další místo věnované kultuře, s dobrou atmosférou, kvalitními výrobky a super obsluhou. Nejsme zkrátka jen další kancl nebo zastavárna. Ostravské centrum zažívá renesanci, snažím se k ní co nejvíce přispívat, Luxem, Noxem i Provozem.

Jak chcete přitáhnout i lidi, kteří běžně do knihkupectví nechodí?

K nám chodí lidé i kvůli dalším druhům zboží. Knihy tvoří naše tržby jen z 50 procent. Mezi zákazníky máme i nečtenáře, kteří se spíš staví pro dobrý pivní speciál, autorský plakát na stěnu nebo designové náušnice. Kdybychom byli jen knihkupectvím, asi by to nešlo dělat, takhle jsme takový art shop. To podle mě budoucnost má.

Nabídka hudebních nosičů. (Foto: archiv Luxu)

Čím je podle vás ostravský čtenář specifický?

Čtenář například bydlíci v ostravském centru podle mě není moc odlišný od čtenáře z brněnského centra. Problém je ten, že je nás desetkrát míň. Myšleno s nadsázkou, přesnou statistiku nemám.

Jaké místo mají v Luxu regionální autoři a nakladatelé?

Postupně stále větší. Spolupracujeme s řadou regionálních partnerů, nedávno jsme začali prodávat díla nakladatelství Protimluv, stále více se snažíme rozšiřovat také nabídků výrobků lokálních umělců a umělkyň. Od analogových fotografií zvěčněných na pohlednici po velkoformátové tisky barevných grafik. Pro mnohé umělce jsme první platforma, přes kterou mohou nabízet svá díla, přitom to jsou často už zavedená jména.

Může knihkupectví přispět ke kulturní proměně města?

Určitě. Podniky tvoří prostředí, které dennodenně vnímáme. Věřím, že Lux může působit uklidňujícím, hřejivým dojmem. No a hlavně mezi lidi dostáváme hromadu knih a hezkých věcí. Je otázka, jak moc to k nějaké proměně přispívá, ale k horšímu to snad nevede.

Kde byste chtěli být za pět let?

V Brně a v Olomouci. Opět to tedy myslím s nadhledem, protože je stejně tak možné, že za rok zavřeme. Teď zkrátka ještě nevím, listopad a zejména prosinec byly super, teď od ledna je to očekávatelný útlum. Celkově se ale okruh zákazníků zvětšuje, řečí čísel jsme prostě na nule, rok bude ještě dlouhý a ukáže. Já v to ale věřím. Byl bych moc rád, kdyby se Lux časem zvětšil, nabídl i posezení a mohl rozšířit svou nabídku (nejen v knihách). No, a pokud by se to fakt všechno ukázalo jako dobrý nápad, mám zpětnou vazbu od kolegů žijících v těchto městech, že například v Brně nebo v Olomouci něco podobného taky chybí… Tak uvidíme, kam nás to zavede.

Z knihkupectví Lux. (Foto: archiv Luxu)

Jak poznáte, že Lux uspěl — podle čísel, nebo podle jiných signálů?

Je to kombinace. Bez nějaké základní finanční stability se to dlouhodobě dělat nedá, je to nějaký základ, skutečný úspěch pak ale tkví zejména v pravidelných zákaznících, kteří mají to místo rádi, dávají to najevo a díky obchůdku se dostanou k dílům a informacím, které se pro ně ukážou zásadní. To je celkově největší satisfakce.

Jaký by měl být ideální první dojem návštěvníka?

Jooo, tak tady si rozhodně vyberu…

Která kniha tě osobně přivedla ke knihám jako životní potřebě?

No bez nadsázky Bible, kterou jsem, skrz vyrůstání ve velmi věřící rodině, četl víckrát a probudila ve mně lásku k epice. Dále pak Větrná hůrka, která mě ve své době šokovala dvojí schopností popsat temnotu i dobro. Knihy jsou velká součást mého života, vydávám je, prodávám, ale také píšu…

Co bys doporučil čtenáři, který tvrdí, že „už nemá čas číst“?

Ať se k nám staví a že to nějak vymyslíme.

Která kniha by měla být v každém knihkupectví — i kdyby se málo prodávala?

To je záludná otázka, takových knih je vlastně spousta… Řeknu místo toho jména tří nakladatelů, jejichž knihy by neměly chybět v žádném fajn knihkupectví: Neklid, Centrala a Baobab. A hned mě napadá pět dalších, ale o tom ta otázka asi nebyla…