Visací zámek, Vítkovo kvarteto i stále skvělí Sajlenti. Sorfest má za sebou 18. ročník

David Bátor
Když se řekne Sorfest, každému se hned vybaví Slezskoostravský hrad. Tradiční rockový festival měl letos opět tři scény, které se navzájem doplňovaly, ale někdy bohužel i překrývaly. Nádvoří Stage a Aréna Stage byly v prostorách hradu, tedy v placené zóně, nejmenší scéna Club Stage byla situována na louce dole pod hradem. Každá z těchto scén byla svým způsobem jedinečná a osobitá a člověk tak mohl na každé objevit velmi zajímavé kapely.

Silent Stream of Godless Elegy.
Foto: Pavel Dolas

18. ročník Sorfestu měl řadu hudebních vrcholů. O jeden z nich se postarala třeba slovenská kapela Čad, která se svou medvědí a zbojnickou silou vtrhla v 18 hodin na pódium Aréna Stage, aby publikum doslova rozdupala v přívalu dnes již nesmrtelných thrashmetalových a crustpunkových hitů, např. Kromaňon, Ludia smrdia, Abeceda něnavisti, Diktatura debilov, Zbojnické moresy, Železný mejdan aj. Koncert byl energickou a hutnou hudební smrští, kterou zpěvák Pišta Vandal okořenil vždy nějakým tím svým peprným projevem a jeho oslovování publika jako hovada a hovadice všem dlouhu utkví v paměti. Čad byli vtipní, energičtí a draví a publikum zpívalo s nimi.

K dalším vrcholům Sorfestu patřil bezpochyby koncert Visacího zámku na Nádvoří Stage. Tato punková legenda je na scéně od roku 1982 a v Ostravě představila své hity Traktor, Domovnice, Vlasta, Krkavec Rall, Padesát, Punkový království, Kanárek aj. Zaslechl jsem mezi fans názory, že je to pořád stejné, prý nic nového pod sluncem atd. S těmito názory určitě nesouhlasím. Visačí jsou prostě legenda a po všech těch letech již nepotřebují měnit scénu a přinášet něco nového. Jejich hudba je osobitá a svá a jejich koncerty jsou pořád stejně energické a svěží, což ostatně předvedli i na Sorfestu. Važme si toho a buďme rádi, že jsou tady stále s námi a koncertují.

Velmi silné momenty zažíval Sorfest už v časně odpoledních hodinách. V tom největším vedru vtrhli ve 14 hodin na pódium Arény Stage ostravští Nahum. Jejich koncert byl dalším z vrcholů Sorfestu. Energie. Brutalita. Rychlost. Představili průřez tvorbou a po skvělém Intru tak zazněly metalové pecky Army, Onward!, Legion of Death, Whithin Destruction, Mother Death a samozřejmě moje oblíbená Mantra, Under Fire, Old World Dead, Hatekiller a další. Nahum si zcela osobitě a právem uzmuli trochu víc z hracího času. Stálo to za to! Jejich koncert prostě neměl chybu.

V pekelném vedru jsme bytostně prožili od 13:20 hodin i koncert další dnes již v podstatě legendární kapely Silent Stream of Godless Elegy na pódiu Nadvoří Stage. O domácích Sajlentech lze opravdu hovořit jen v superlativech. Pěvecké spojení Pavla Hrnčíře (growling) a zpěvačky Hanky Hajdové je opravdu jedinečné. Cítíte doslova mrazení v zádech a tlukot vlastního srdce, když vás uchopí a rozechvějí písně Synečku, Tvaří v tvář, Kdo z nás je víc, Ptakoprav aj. Jejich koncert na Sorfestu byl velmi expresivní a hutný.

Thrashmetalová legenda Debustrol vtrhla na pódim Aréna Stage v 16 hodin. Letos oslavila neuvěřitelných 40 let na scéně a stale jede na plný plyn. Její trashmetalové pecky pěkně rozhýbaly publikum.

Hodně zdařilý byl koncert karvinské kapely Ingott, jejíž historie sahá do roku 1987. Zpěvák a kytarista Jiří Šperl nasbíral bohaté zkušenosti v kapelách Citron a Limetall, které plně zúročil právě v kapele Ingott, která na Sorfestu představila zejména písně z alba Commando, ale také tři písně Karla Kryla Lásko!, Salome a Bratřičku, zavírej vrátka. Ingott se od počátku koncertu trochu pral s velmi zahuhlaným a nečitelným zvukem, který se naštěstí podařilo během vystoupení spravit.

Dark Gamballe z Vyškova není snad ani třeba představovat. Jejich crossover se skvělými českými texty patří k tomu nejlepšímu na české scéně. Kapela představila své hity, např. Fata kapitána Morgana, Nikdy, Kapky, Netopýr aj. Musím také zmínit velmi energický koncert ostravské kapely Syridas, která festival zahajovala na dolní Arena Stage a představila průřez celou tvorbou. Někteří členové kapely dokonce seskočili z pódia mezi fans a hráli a pařili v horkém a propoceném kotli.

Také na klubové scéně na louce před Slezkoostravským hradem jsme zažili několik vrcholných koncertů. Byla to v podstatě jediná bezplatná scéna Sorfestu a tedy určitý bonus pro fanoušky, kteří si třeba nekoupili vstupenku na festival, nebo pro náhodné kolemjdoucí. Scénu otevřela ostravská thrashmetalová kapela Denet, která vznikla již v roce 1984 v Ostravě-Porubě. Jejich průřez starými alby a demy opravdu neměl jedinou chybu. Když řeknu thrash metal jako to nejlepší víno, tak nebudu daleko od pravdy. Denet pro mě byli velikým překvapením a jsem rád, že jsem je konečně viděl naživo.

Nelze také opomenout velmi energické koncerty kapel Khatano, Matrones a samozřejmě Bloody Obsession a jejich vždy originální a old school death metal. Scénu před hradem uzavřeli v 19 hodin grindcoroví Purulent Spermcanal z Ostravy. Došlo i na jejich nesmrtelný hit o úchylném vrátném.

Celý festival uzavřel čtyřlístek kapel Zputnik, Morčata na útěku, Vítkovo kvarteto a Panoptiko. Ale to je již zcela jiná a závěrečná kapitola Sorfestu, u které jsem ze zdravotních důvodů již bohužel nemohl být přítomen. Nicméně podle referencí fanoušků šlo o velmi zajímavé koncerty.

Co dodat na závěr? Sorfest oslavil své plnoletiny velmi energicky, osobitě a srdečně. Bylo plno a lidé si to užili. Co si přát víc? Snad jen popřát pořadatelům, ať jim toto jejich úsilí vydrží i do dalších let.