Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Gospel přináší štěstí, tvrdí šéf sboru, který vystoupí v bývalém ostravském plynojemu

Gospel přináší štěstí, tvrdí šéf sboru, který vystoupí v bývalém ostravském plynojemu

24.11.2013 Hudba

Jeden z nejlepších gospelových sborů na světě, London Community Gospel Choir, se chystá na koncert ve vítkovickém Gongu. Deník Ostravan.cz přináší rozhovor s jeho sbormistrem Basilem Meadem. Vystoupení londýnského gospelového sboru uzavře 5. prosince trojici koncertů v rámci projektu Solo Colours Concerts - předcházet mu budou ještě koncerty irské písničkářky Lisy Hannigan (čtvrtek 28. listopadu) a jazzového zpěváka Gregoryho Portera (pátek 29. listopadu).

Zvětšit obrázek

London Community Gospel Chori vystoupí ve vítkovickém Gongu.
Foto: Archiv pořadatelů

Přijíždíte do výrazně ateistické země, a přesto se tu na vás lidé velmi těší. Čím si vysvětlujete takovou popularitu gospelu?

Gospelovou hudbu lidé od podstaty vnímají spíše jako duchovní hudbu, která se zároveň dotýká emocí posluchačů. Stejně tak přináší pocit štěstí, jaký v jiných hudebních stylech jen těžko naleznete.

Mahalia Jackson kdysi prohlásila: „Kdo zpívá blues, je v hluboké jámě a zoufale volá o pomoc. Gospel je opěrnou berlou života, nadějí a spasením.“ Souhlasíte s ní?

Naprosto s tím souhlasím! Gospelová hudba hovoří o životní naději, o dobrých dnech a o víře v lepší budoucnost.

Váš repertoár je vlastně strhující směsí gospelu, swingu a R&B. Ale také originálních úprav skladeb od Beatles, U2, Leonarda Cohena nebo Blur. I s nimi se lze přiblížit k Bohu?

Existuje mnoho důležitých písní o věcech pozemského života, které nám pomáhají ukázat, jak žít lépe, a přitom prokazovat respekt a porozumění. Jsou to právě tyto vlastnosti, které nám pomáhají v soužití v rámci společnosti, ve které se pohybujeme. Jsou vodítkem, bez kterého může nastat velký zmatek. Zpíváme hlavně proto, abychom podporovali tyto hodnoty.

Letos slavíte třicet let své kariéry – to je pěkná řádka let. Asi jste při onom památném koncertě v Londýně v roce 1982 nepředpokládali, že o vaši spolupráci budou za pár let žádat Paul McCartney, Tina Turner, Diana Ross nebo Madonna. Jak zpětně na raná léta sboru vzpomínáte?

Ano, skutečně jsem zprvu nepředpokládal, že reakce budou takové, ale už v době, kdy náš sbor vznikal, to způsobilo velkou vlnu zájmu nejen v naší církevní komunitě, ale i v médiích, zabývajících se tehdejším popovým průmyslem. Všichni o nás hovořili tak dobře, že jsme velmi brzy získali uznání po celé zemi.

Prý jste dlouho čelili kritice z církevních kruhů za údajné komerční bezbožné zneužití duchovního obsahu gospelu. Nevadil náhodou kritikům spíš váš obrovský a zasloužený úspěch? Jak vnímáte váš podíl na propagaci gospelu v Anglii?

Myslím si, že ta kritika byla způsobena spíše neznalostí nebo snad strachem z toho, že by mladí členové sboru mohli zbloudit z cesty, případně být vystaveni pokušení, se kterým by si neuměli poradit. Objevila se také obava, že tito lidé opustí bezpečí svých církví. Skutečný prospěch se však ukázal až po čase, kdy členové našeho sboru začali přinášet vyšší hudební standard do jejich domovských církví a kostelů.

Na barvě kůže ani na pohlaví vám nezáleží. Prý ale musí být každý člen sboru věřící křesťan. Platí to stále?

Jednou z nejdůležitějších vlastností, na kterou ři výběru nových členů klademe důraz, je duchovní prvek jejich života skrze křesťanskou víru. Také je velmi důležité prokázat schopnost ovládání gospelového způsobu zpěvu, v důsledku toho máme stále více členů z černošské komunity. Ovšem v poslední době je to stále častější i v ostatních kulturách.

Křesťanskou víru a mírová poselství jste přivezli také do islámských zemí, třeba do Maroka nebo libanonského Bejrútu. S jakou odezvou jste se setkali?

Odezva v islámských zemích byla velmi podobná té v ostatních částech světa, což jen dokládá velkou sílu poselství gospelové hudby, která přesahuje všechny kultury a ukazuje, že emoce jsou stejné, ať se jedná o jakýkoli jazyk.

Vnímáte nějaký rozdíl mezi gospelem a například sufijským qawwali? 

Jediný rozdíl vnímám ve způsobu, jakým se dostáváme k Bohu. Viděl jsem hudebníky hrát tento styl hudby a zjistil jsem, že hrají se stejným nasazením, jako je tomu v gospelové hudbě.

Spolupracovali jste s mnoha významnými osobnostmi. Mezi nimi ale jako bílá vrána působí rockový desperát Nick Cave. Jak jste se poznali?

Naší snahou je být co nejdostupnější pro kohokoli, kdo je otevřený ke spolupráci. Nick Cave chtěl mít zvuk London Community Gospel Choiru na své nahrávce, tak nás kontaktoval a vlastně si nás najal. Takto jsme s ním spolupracovali po několik let. Je to obvyklý způsob, jakým spolupracujeme i s mnoha dalšími umělci.

Zpěv pro Nelsona Mandelu na požádání prince Charlese byl pro vás prý velký zážitek. Překonal ho nějaký jiný? Nebo ještě jinak: máte nějakou vysněnou hudební osobnost, s níž byste si chtěli zazpívat, a ještě se vám to nevyplnilo?

Zpívání pro prezidenta Nelsona Mandelu bylo samozřejmě jedním z vrcholů naší dosavadní kariéry a domnívám se, že zatím nebyl nikým překonán.  On je skutečným vůdcem, který má můj hluboký obdiv a jsem vděčný, že jsem mohl poznat jeho životní moudrost a vedení. Mým současným snem je uspořádat slavnostní vystoupení sboru, který by byl tvořen členy z nejrůznějších částí světa, a společně zpívat gospelové písně.

V Ostravě budete koncertovat v sále, který byl vybudován ze zásobníku na plyn. Nachází se ve fascinujícím industriálním prostředí bývalých železáren a uhelného dolu. Vaše hudba zazní uprostřed továrny, kde se pracovalo ještě v 90. letech. Dnes je národní kulturní památkou. Vzpomenete si, na jakém jiném unikátním místě na světě jste koncertovali?

Hráli jsme třeba ve dva tisíce let starém římském amfiteátru v Řecku jen za svitu měsíce. To byl pro všechny skutečně zvláštní a nezapomenutelný zážitek!

 

Jiří Moravčík | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.