Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Zřícení mostu přes Ostravici z roku 1886 a další unikátní snímky vystavuje Ostravské muzeum

Zřícení mostu přes Ostravici z roku 1886 a další unikátní snímky vystavuje Ostravské muzeum

5.10.2016 06:03 Atd.

Věděli jste, že Střelniční ulice mířící z Masarykova náměstí k Černé louce si ještě v roce 1909 uchovávala středověkou atmosféru a byla přepažena tzv. prampouchy, podobně jako je tomu v uličkách pražské Malé Strany? A že při zřícení řetězového mostu přes Ostravici v roce 1886 zemřeli čtyři lidé a přes deset hulánů bylo zraněno? Pokud ne, zamiřte do Ostravského muzea na dvě mimořádné výstavy mapující zaniklou Ostravu, které začaly v úterý 4. října.

Zvětšit obrázek

Pád řetězového mostu v Ostravě na fotografii A. Rottera.

Ostravské muzeum provětralo sbírku fotografií a pohlednic, která obsahuje 27 430 snímků a 2 570 pohledů. Kunsthistorik a kurátor výstavy Ostravské proměny 1901/1916 Jiří Hrdina se přitom zaměřil jen na dvě takřka zapomenutá jména ostravských fotografů a nechal návštěvníky nahlédnout do ateliérů Wenzela Wenzela (1865-1936) a Josefa Bočka (1890-1941). A nahlédnutí je to vpravdě okouzlující. Poetické a s geniem loci, který už Ostravu dávno opustil. Prostě doják pro každého ostravského patriota.

vstup-do-dnesni-strelnicni-ulice-z-masarykova-namesti

Vstup do dnešní Střelniční ulice z Masarykova náměstí přepažený prampouchy.

„Tohle je ústí dnešní Střelniční ulice do Masarykova náměstí v roce 1909,“ ukazuje historička muzea Kateřina Barcuchová jeden z vystavených snímků. Ten má ale atmosféru, jako by vznikl na pražské Malé Straně nebo v některé z uliček v Českém Krumlově. Zatímco po přestavbě z počátku druhého desetiletí 20. století vyrostly ve Střelniční vysoké činžáky, v nichž dnes sídlí proslulé kluby Babylon, Les či Chachárkova hospůdka, ještě v roce 1909 to byl tajemný průchod jako ze Stínadel. Starobylost pak celé ulici dodávaly prampouchy čili renesanční či barokní klenuté vzpěry mezi domy (napříč uličkou).

strelnicni-ulice-na-zlomu-s-pivovarskou-a-smerem-k-vile-tereza

Střelniční ulice na zlomu s Pivovarskou směrem k vile Tereza.

A stejně jímavý je i další snímek Střelniční ulice ve směru od dnešní Chachárkovy hospůdky (dříve U Zvonu) směrem k dosud stojící vile Tereza vedle kryté tržnice na Černé louce. Levá strana ulice je dávno srovnána se zemí, přitom na snímku v místě dnešní „planiny“ s parkujícími auty vidíme činžovní domy, které svíraly dva rozkošné baráčky s vystaveným textilním zbožím. Dost možná to byla vetešnictví, „sekáče“ z počátku 20. století.

Co snímek, to perla. Až se zdá nepochopitelné, že Ostravské muzeum ve spolupráci s městem, které je v pozici zřizovatele i faktickým majitelem vzácného fotoarchivu, zatím z díla fotografů Wenzela a Bočka nevydalo reprezentativní publikaci. V Ostravě jde ale všechno jaksi pomaleji než v jiných městech, ovšem v pomalosti je dle známého pořekadla i jistota. Jednou na tuto knihu určitě dojde a kunsthistorik Jiří Hrdina zatím pečlivě mapuje osudy obou fotografů, o nichž zjistil řadu nových informací. Boček třeba ve třicátých letech fotil i akty, jež jsou rovněž součástí sbírky.

Fotograf Wenzel Wenzel do Ostravy doputoval přes Vídeň a Budapešť. A v Ostravě dřel od rána do večera, prostě typický úderník. „Množství práce a tvrdost především k sobě samému je vidět i na provozních hodinách Wenzelova fotoateliéru. Od pondělí do soboty po celý den od 8 hodin ráno do 8 hodin večer s dvouhodinovou přestávkou na oběd, v neděli pak fotografoval od 9 do dvou odpoledne. Práce v neděli byla více než stresující, do města přijíždělo mnoho lidí za nákupy, církevní svatby bývaly také v tento den. Tak se často stalo, že Wenzel mimo běžné fotografie v ateliéru stihl zhotovit ještě na 30 fotografií svateb,“ vypátral Jiří Hrdina.

*

Druhá z nových výstav v Ostravském muzeu připomíná jednu mimořádnou událost, proto také expozice dostala název Osudový okamžik. Tento okamžik nastal 15. září 1886 krátce po osmé hodině ráno, když se zřítil řetězový most přes Ostravici v místech dnešního Sýkorova mostu. A protože Ostrava měla už v té době pohotové fotografy, zachovaly se i v tomto případě snímky, které událost dojemně a unikátně dokumentují.

Pád mostu na snímku Antona Branda.

Pád mostu na snímku Antona Branda.

Zvláštní dramatičnost skrývá především fotografie Antona Branda, na níž vidíme nesmírný shluk obyvatel města i vesnických trhovců z okolí. Ošátkované ženy, muže v kloboucích i na fotografa pitvořící se děti. V tu chvíli ovšem pod spadlým mostem vyhasly čtyři lidské životy a na patnáct dalších lidí bylo zraněno, mnozí dosti vážně.

retezovy-most-v-ostrave

Řetězový most v Ostravě na dobové fotografii.

Most spadl při přesunu hulánského vojska, konkrétně 2. škadrony 13. hulánského pluku. Zrezivělá lana ze Sobotínských železáren z roku 1846 už prostě váhu vojska s koňmi nevydržela. „Na mnohých místech úplně prodrány jsou, tak že se místy i prsty oddrobiti dají,“ výmluvně popisoval stav mostních lan ostravský čtrnáctideník Přítel dělníků ze 17. září 1886. Vojáci přežili všichni, zahynula však dvě dítka, služka a další žena. Holčičky ve věku pouhých 9 a 11 let, dcery jistého pana Steina. Bůh je tam nahoře opatruj!

*

Osudový okamžik, 130 let od pádu řetězového mostu přes Ostravici. Výstava potrvá do 27. listopadu 2016.
Ostravské proměny 1901/2016. Výstava potrvá do 20. listopadu 2016.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.