Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Ředitel Jan Žemla představuje novou sezónu ostravské filharmonie: Hlavní je pro nás to, co vytváříme doma

Ředitel Jan Žemla představuje novou sezónu ostravské filharmonie: Hlavní je pro nás to, co vytváříme doma

18.5.2017 Hudba

Každým rokem Ostravan.cz představuje program následující koncertní sezóny Janáčkovy filharmonie Ostrava. Nejinak je tomu i letos, kdy jsme si pozvali k rozhovoru ředitele filharmoniků Jana Žemlu. Vyprávěli jsme si o změnách, jež návštěvníky koncertů čekají, i o sólistech a zajímavých skladbách, které zazní. Že je opravdu důvod se těšit, je z následujících řádků zřejmé.

Zvětšit obrázek

Ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla.
Foto: Ivan Korč

Janáčkova filharmonie odtajňuje program 64. koncertní sezóny. Bude to již vaše šestá v pozici jejího ředitele. Pojďme v úvodu trochu bilancovat. Vzpomenete si na své začátky v Ostravě?

Když jsem do funkce ředitele JFO nastoupil, převzal jsem v prvním roce to, co už bylo připraveno. Na můj vkus byl tehdejší program spíše populárnějšího ražení a měl jsem možnost připravit až další sezónu 2013/2014, kde jsme hned ze startu nasadili do programu díla pěti ostravských skladatelů. Zavedli jsme koncerty v Gongu a několik nových programových řad. Navzdory neutěšené situaci v managementu zde byla vůle věci změnit a hlavně hrát. Zásadní změna nastala také v tom, že se začalo pracovat intenzivněji. Teď – po téměř šesti letech – jsme naopak v situaci, kdy jsme narazili na hranici našich možností a musíme takříkajíc trochu „ubrat plyn“. Množství zahraničních koncertů narostlo až neúměrně.  K tomu orchestr potřebuje vždy určitý čas na přípravu a nejdůležitější je pro nás to, co vytváříme zde v Ostravě.

Pojďme se podívat na program následující sezóny. Čekají návštěvníky filharmonických koncertů nějaké změny a novinky?

V nastávající sezóně zachováváme schéma koncertních řad, jak bylo dosud zvykem, pouze s drobnými změnami a rozšířeními. Prvním zásadním rozšířením je zcela nový koncertní cyklus, který je označen jako R.

Co se pod zkratkou R skrývá? Prozraďte nám, prosím, i důvody vzniku nového koncertního cyklu.

R znamená „recitály“. Jedná se o novou řadu čtyř klavírních recitálů, které doplní cyklus komorní hudby, jenž zůstává zachován ve stejném rozsahu. Uvidíme, s jakým úspěchem se „R“ shledá. Pravdou je, že klavír je velmi populární nástroj. Také jsem si říkal, proč nedat šanci vynikajícím klavíristům, kteří se nemohli uplatnit v jiných koncertních řadách.

Jaké pianisty jste do klavírních recitálů pozvali? Koho uslyšíme?

Bude to například Denis Kozhukhin, který je jedním z vítězů světové soutěže královny Alžběty ještě před Borisem Giltburgem a Lukášem Vondráčkem. Je to světová hvězda a jsem rád, že si našel čas. Po letošním úspěšném koncertě, na kterém zazněly Musorgského Obrázky z výstavy v instrumentaci Maurice Ravela, je budou moci slyšet posluchači v původní klavírní podobě: na výstavu obrazů Nikolaje Hartmanna je zavede pianista Alexander Romanovsky. Velkou událostí jistě bude také vystoupení vynikajícího Alexandra Melnikova, který na svém recitálu provede všech 24 preludií a fug Dmitrije Šostakoviče.

To zní báječně, přesto se vás zeptám: nebudou další nástroje proti klavíru v drobné nevýhodě?

Jako znevýhodnění to nevnímáme, protože tím, že jsme zavedli řadu samostatných klavírních recitálů, tak v komorních koncertech vzniknul prostor pro jiné nástroje. Klavíry jsme z komorního cyklu vyřadili. Snažíme se během každé sezóny uplatňovat nástroje spravedlivě. Vždycky chci, aby zazněly minimálně dva houslové koncerty a jeden či dva violoncellové.  A aby v programu byly zastoupeny vždy nějaké dechy či zpěv. Pravidelně se snažíme střídat žesťové a dřevěné nástroje. Nechceme mít „překlavírováno“, nicméně, klavír je opravdu velmi populární nástroj a literatura pro něj je obrovská a kvalitní.

Jaké změny nastaly v hlavních koncertních cyklech?

Hlavní cykly A a B budou mít nově mít každý po pěti koncertech – v tom je rozdíl proti dosavadním čtyřem koncertům. Nejdůležitější změnou je, že koncerty nebudou zdvojené. Uskuteční se pouze ve čtvrtek, pátky z důvodu zefektivnění našeho provozu rušíme. Současně tímto krokem můžeme nabídnout víc programů, což je myslím zajimavější.

Mysleli jste na možnou kolizi s programovou řadou Národního divadla moravskoslezského? Ta přece uvádí ve čtvrtek své operní premiéry…

Operním premiérám jsme se, pokud vím, vyhnuli. Koncerty A a B ani v jednom případě nekolidují s operní premiérou. Pátek se jako den na pořádání pravidelných koncertů či jejich repríz ukázal jako ne úplně zajímavý,  V této věci jsme kontaktovali i naše stálé abonenty a neshledali jsme se překvapivě vůbec s negativní reakcí. Prostě budou chodit ve čtvrtek. Navíc v následující sezóně figuruje množství obrovských symfonií, které vyžadují mimořádnou přípravu. A hráči uvolněním některých pátků mají prostor na více zkoušek, což může být velmi efektivní.

Přibydou koncerty také v cyklu C?

Počet koncertů cyklu C zůstává stejný, došlo však k poměrně zásadní transformaci. V minulosti jsme se zde snažili prezentovat spíše klasicistní hudbu a skladby menšího nástrojového obsazení. Tato hudba však může klidně figurovat v „Áčku“ a „Béčku“. Proto jsme se rozhodli udělat z „Céčka“ cyklus popularizačních, chcete-li komentovaných koncertů ve smyslu „Láska na první poslech“.

To už tady bylo, že? A vzpomínám si, že se tyto koncerty setkaly s velmi pozitivním ohlasem!

V minulosti jsme udělali dva koncerty s podtitulem Láska na první poslech, a protože měly velký úspěch, rozhodli jsme se, že vytvoříme celý cyklus. Navíc, koncerty budou tematicky laděny: jeden bude zaměřen na barokní hudbu a její konfrontaci s hudbou moderní. Další koncert přiblíží vývoj symfonie a tak podobně. Každý ze čtyř večerů bude mít svého osobitého moderátora z řad známých ostravských herců. Budou to pánové Norbert Lichý, Igor Chmela, Jiří Sedláček a Vladimír Polák.

Vraťme se prosím ještě na začátek. Proveďte nás programem hlavní koncertní řady A. Co například ostravské publikum čeká?

Zahajovací koncert Janáčkovy filharmonie bude ve znamení české hudby. Zazní symfonická báseň Praga op. 26 Josefa Suka, Symfonie č. 2 B dur op. 4 Antonína Dvořáka a také Koncert pro housle a orchestr č. 1 Maxe Brucha.

Proč jste zvolili od Antonína Dvořáka právě tuto velmi ojediněle hranou symfonii?

Je to program, který inicioval náš šéfdirigent Heiko Mathias Förster. U Antonína Dvořáka pokračujeme v myšlence uvádění jeho méně známých děl. V loňském roce zde zazněla jeho 3. symfonie. Z těch méně známých už nám tak zbývá pouze první a čtvrtá. Další Dvořákovy symfonie se víceméně objevují na repertoáru častěji.

Zaujal mě koncert se dvěma soudobými skladbami nazvaný Nedokončená a dnešek…

Tento koncert se mi dramaturgicky velmi líbí. Začínáme Schubertovou „nedokončenou“ Symfonií č. 7 h moll, pokračujeme ale dvěma současnými díly: Extase pro hoboj a orchestr Qiganga Chena a Dvěma epizodami Magnuse Lindberga. Extase je skvělá skladba, hráli jsme ji na Hudebním fóru v Hradci králové a tam nás právě inspirovala. Magnuse Lindberga jsem poznal osobně v době, kdy byl jmenován rezidenčním skladatelem Londýnských filharmoniků. Dvě epizody si u Lindberga objednal světově proslulý lotyšský dirigent Mariss Jansons. Celý večer završí Beethovenova 8. symfonie F dur op. 93, takže myslím, že se není čeho obávat.

Na dalším koncertě zazní Šostakovičova Symfonie č. 4 c moll op. 43. Ta se objeví ve společnosti hudby Franze Liszta a Richarda Wangera…

Wagner s Lisztem jdou dobře dohromady, současně jsou to seriózní věci. Tady bych zdůraznil jméno sólisty, kterým bude Federico Colli. Pro mě je tento klavírista asi největším objevem minulého roku. Když jsem jej viděl prvně osobně, byl jsem velmi skeptický. Colli je introvert, který nehraje na efekt, ale má všechno vypracované do detailu. Nemýlil jsem se, protože tři měsíce po nás si jej pozval na nějaké účinkování Valerij Gergiev.

Trochu nečekaným krokem je provedení oratoria Stvoření Josepha Haydna. Čím je koncert jedinečný?

Nastudování Haydnova vrcholného díla se ujme dirigent Václav Luks, který tuto výzvu přijal. Filharmonici budou samozřejmě hrát na moderní nástroje, nicméně v minulosti jsme si vyzkoušeli, že to může být docela osvěžující. Snad to přinese nový přístup. Navíc v rolích interpretů figurují basista Jan Martiník se svou ženou Nicolou Proksch a tenorista Jaroslav Březina, což z večera dělá pozoruhodnou záležitost.

Co vypíchnete ze symfonické řady B?

Magnetem bude jistě Koncert č. 3 d moll op. 30 Sergeje Rachmaninova s pianistou Lukášem Vondráčkem. Sluší se připomenout, že právě s touto skladbou Lukáš loni zvítězil v prestižní soutěži královny Alžběty v Bruselu. Další koncert nabídne houslistu Pavla Šporcla, který pod taktovkou Leoše Svárovského přednese Koncert pro housle a orchestr č. 1 Henryka Wieniawského. Na tomto koncertě vystoupí také Sbor opery Národního divadla moravskoslezského, s kterým jsme poprvé spolupracovali v loňské sezóně. Zazní zde kantáta Leoše Janáčka Na Soláni čarták a velmi zajímavá slavnostní kantáta Moskva Petra Iljiče Čajkovského, kterou navrhnul Leoš Svárovský. Troufám si říct, že tuto skladbu v Ostravě dosud nikdo neslyšel. Jedná se o velmi kvalitní věc. Současně koncert tematicky konvenuje s rusofilní povahou Janáčka. Cyklus B zakončí kolosální Symfonie č. 7 e moll Gustava Mahlera. Na tomto koncertě se představí skvělý klarinetista Pablo Barragán v Mozartově Koncertu pro klarinet a orchestr A dur K 622.

Koncepce cyklu E zůstává zachována?

Ano. Celý cyklus Jeunesses musicales vytváříme jako prostor pro mladé dirigenty a vítěze interpretačních soutěží konzervatoří i hudebních akademií. Máme zde i mezinárodní účast a úroveň této řady, myslím, neustále stoupá. Současně mne těší neustále se zvyšující návštěvnost této řady, kterou navštěvují rádi studenti a mladí lidé.

Populární koncerty v Gongu letos provází rovněž mezinárodní účast, je to tak?

Přesně tak. Zahajujeme novým projektem Alexandera Rybaka s Janáčkovou filharmonií. Norský zpěvák a houslista vyhrál v roce 2009 soutěž Eurovize. Jeho management nás oslovil, jestli bychom neudělali něco společně. Tento koncert už se prodává a je to poměrně úspěšné. Následovat bude vánoční koncert s Hradišťanem, který už je milou, oblíbenou a nesporně kvalitní tradicí. Pak vznikají dva projekty ostravských patriotů, na které jsem sám zvědavý. Představí se na nich Tomáš Klus a Ewa Farna. Oba dva budou hrát převážně autorské písně, pro nás vznikají nové aranže a já se těším, jak se to podaří. Klus je zajímavá osobnost po všech stránkách a z Ewy Farne se vyklubala opravdu dobrá zpěvačka.

Na závěr vás poprosím, abyste čtenářům přiblížil, jaké lásky představí známí ostravští herci v řadě koncertů Láska na první poslech?

Pořad Baroko a co dál je založeno na houslích. Moderovat jej bude Jiří Sedláček a vystoupí zde výborný houslista Roman Patočka. Symfonie no a co? představí hudbu nejlepších symfoniků Haydna, Mozarta, Beethovena, Dvořáka, Čajkovského a Šostakoviče. Moderovat bude Norbert Lichý, který zcela jistě dobře novým posluchačům vysvětlí, co to vlastně symfonie je. Opera začíná, aneb předehry obsáhne několik předeher, mezi nimiž figurují i předehry neoperní. Máme zde Dvořákův oblíbený Karneval, dirigovat bude operní specialista Rostislav Štúr a průvodního slova se ujme Igor Chmela. Závěrečný koncert cyklu se jmenuje Šéfdirigent uvádí a bude jím provázet Vladimír Polák. Pestrý program představí Rapsodii v modrém v podání ostravského patriota a klavíristy Ivo Kahánka. Končit se bude oblíbenou suitou z baletu Pták Ohnivák Igora Stravinského pod taktovkou našeho šéfdirigenta Heiko Mathiase Förstera.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.