Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Komedie Zahraj to znovu, Same v Těšínském divadle může dodat odvahu nesmělým

Komedie Zahraj to znovu, Same v Těšínském divadle může dodat odvahu nesmělým

24.9.2017 Divadlo

Dnešní doba je plná partnerských krizí. Jak z toho ven? Třeba tím, že si dáte těšínskou verzi slavné komedie Zahraj to znovu, Same. Vždyť kdo by neznal Woodyho Allena a jeho osobitý humor z filmů Láska a smrt, Manhattan, Spáč nebo Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu a báli jste se zeptat! Každému sice Allenův intelektuálně suchý humor nemusí vyhovovat, nicméně jeho tvůrce patří k žijícím klasikům.

Zvětšit obrázek

Tomáš Hába a Dagmar Kopečková v inscenaci Zahraj to znovu, Same!
Foto: Karin Dziadková

Dříve se dílo Woodyho Allena častěji objevovalo ve filmových klubech s náročnější klientelou, dnes přebírají štafetu zájezdová divadla. A není to náhoda, protože i když tento plachý Newyorčan točí pravidelně jeden film ročně, ještě před touto slibnou kariérou úspěšně proniknul na Broadway. Dokládá to například právě jeho slavná komedie Zahraj to znovu, Same z druhé poloviny 60. let.

Známá je její filmová verze s Woodym Allenem a Dianou Keatovou v hlavních rolích, jenže tu režíroval Herbert Ross, protože Allen jako filmový režisér prý ještě nebyl považován za stoprocentní záruku úspěchu. Nicméně toto dílo je automaticky chápáno jako nedílná součást jeho kmenové filmografie.

Těšínská scéna sahá po divadelní verzi Woodyho Allena v okamžiku, kdy je důležité oslovit diváka nejen hřejivou mezilidskou tematikou vyhořelého a nesmělého milovníka, ale rovněž v době, kdy se více než hodí utužit nalomené vztahy a sebedůvěru, zkrátka dodat si odvahy v osobním životě. Což je spíše téma velkoměsta, ale tady u břehů Olše se také hodí, zvláště když hlavní hrdina Allan Felix očekává rande s jednou Polkou a při jiné příležitosti váhá, zda pustit černošské písně anebo Sejdeme se na Vlachovce s Josefem Zímou.

Tomáš Hába na snímku z inscenace. (Foto: Martin Jiroušek)

Celý příběh se má tak, že introvertní filmový kritik Allan Felix (alter ego Woodyho Allena) se vyrovnává po svém s manželskou krizí. Rozvod pro něj znamená nové možnosti, ale také nárůst nejistoty. Není to žádný donchuán a vzhledově nemá daleko ke zmoklé slepici, přesto se tento hendikep snaží překonat. Jak uspět v tomto případě u žen? Z životního dna mu mají pomoci jeho nejlepší přítel Dick a jeho žena Linda. Ovšem ještě větší slovo tady má filmová ikona Humphreye Bogarta, slavného představitele detektivů s vizáží gangstera. Felix si jej vybavuje v nejtěžších situacích a žádá jej o radu. Pár facek a kolt pětačtyřicítka ale v reálu na ženy neplatí, přesto se mu podaří prolomit sebenedůvěru a získat novou lásku.

V Českém Těšíně režíruje klasickou „alleniádu“ zkušený Miloslav Čížek. Opírá se nejen o dobře známý text v překladu Dany Hábové, ale využívá také symbolické a hravé možností scény Jana Duška a zároveň umožňuje vyniknout mladší části souboru. Duškovy kostýmy hercům sedí jako ulité.

Dagmar Kopečková a Tomáš Hába. (Foto: Karin Dziadková)

V hlavní roli zaujme civilní projev Tomáše Háby, který nemá k Woodymu Allenovi daleko, například rovněž nosí brýle. Přesto je jeho hra ještě o něco realističtější. Hába zůstává svůj natolik, jako bychom se dívali na někoho z důvěrně blízkého okolí, když se na scéně objeví třeba jen v pyžamu. Woody Allen vedle něj působí jako nefalšovaná celebrita. Ty brýle jsou spíše jen režijní ironií.

Jeho rovnocennou partnerkou je výrazná externistka Dagmar Kopečková, která coby neodolatelná blonďatá Linda kontrastuje s Hábovou šedivou civilností. V okamžiku, kdy to mezi nimi jiskří, dostane divák skvělou porci neuvěřitelného, ale přece tak lidského příběhu. Skvěle se baví a ještě ví, že není vůbec daleko od pravdy. Tyto dvě kontrastní polohy v jedné osobě spojuje i herecký výkon Davida Depty v roli Dicka, který se v roli Felixova přítele mění ve zkroušeného podvedeného manžela i pomstychtivého zabijáka.

Z inscenace Zahraj to znovu, Same. (Foto: Karin Dziadková)

Dynamický spád příběhu dodávají „snové“ scény a vynikající devizou inscenace je živá kapela umístěná hned nad krbem Felixova bytu. Jazzová hudba je dílem Zbyhněva Siwka. Řadu scén významově zpomaluje a dodává jim i nečekanou gradaci.

Není bez zajímavosti, že kapela je vlastně na stejné úrovni jako iluzorní Bogart v impozantním podání Zdeňka Hrabala v nezbytném kostýmu velkých hvězd, pověstném klobouku a baloňáku.  Zvukové echo mu dodává na neskutečnosti a práce s reflektory evokuje svět filmového ateliéru.

Bogart v Čížkově režii přichází do Felixova bytu skrze okno vedoucí do postranní uličky, promyšleně do detailu. Okno se vysouvá a zasouvá jako ten požární žebřík, jak to známe z amerických gangsterek, kudy zločinci obvykle prchají.

Allenova hra čerpá především z Casablanky, ovšem v Těšíně zdejší kulisy, zrovna ty, za nimiž se skrývá živá kapela, tvoří plakáty nejen z tohoto klasického filmu, čestné místo tady má třeba i Maltézský sokol a další pecky, ve kterých Bogart tak nezapomenutelně zazářil. Ovšem kdo dnes s diváků tuší, kdo byla Anna May Wong? Další výzva, proč se o Allena zajímat.

Z inscenace Zahraj to znovu, Same. (Foto: Karin Dziadková)

První dějství je „jen“ přehlídkou roztodivných typů od sexy indiánek (Michaela Sutorý), tanečnic u tyče (Gabriela Urbanová), svůdných jeptišek (Andrea Kovářová) nebo japonských intelektuálek (Karolína Králová), v jejichž hemžení záměrně zaniká Nancy (Adéla Krulikovská), Felixova první žena, prchající do světa s kapelou a vytvářející dalšího, v tomto případě zpívajícího fantoma Felixova nitra. Protože jí v manželství scházel smích a dobrodružství.

Felix, ta šedivá myš, ovšem získává navrch v dějství druhém, které krásně graduje v okamžiku nerozhodného svádění neodolatelné Lindy. V útulném prostředí Těšínského divadla se divák ocitá přímo u intimního krbu a jeho hřejivé plameny tak nějak přeskakují i do jeho duše.

Na premiéře tento vjem ještě více podtrhnul svým typickým úvodem dramaturg Ivan Misař, který neopomenul v deštivém večeru zmínit zvednutou hladinu místní řeky Olše. Venku běs, uvnitř divadla napínavá scéna dvou protikladných typů. Vlastně ani není důležité, jak to dopadne a že po skvěle gradující scéně následuje až groteskně rychlá koncovka v podobě nečekané návštěvy fanynky Felixových kritik.

Bogart i Čížek splnili svou úlohu, v textu dramatu odchází filmová ikona ve chvíli, kdy Felix získává zpět své sebevědomí, protože ví, že je nebude potřebovat, a divák Těšínského divadla by mohl odcházet s vědomím, že je dobré umět překonat svou nesmělost. Odhodlat se políbit někoho, po kom jste vždy toužili, ale nikdy jste neměli dostatek sebevědomí mu to dát najevo.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.