Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Opavská Babička drsňačka je velmi vydařenou rodinnou komedií pro všechny generace

Opavská Babička drsňačka je velmi vydařenou rodinnou komedií pro všechny generace

19.11.2018 Divadlo

Činohra Slezského divadla Opava uvedla v nedělní premiéře divadelní adaptaci kultovní knížky pro děti a mládež Babička drsňačka z pera proslulého britského autora Davida Walliamse. Jde o crazy komedii, kterou režisér spolu se scénografem posunul do podoby jevištního komiksu. Celá inscenace svým pojetím vychází vstříc vkusu dnešní mládeže – primárně je určena dětem a mládeži do 18 let. Osloví však i střední i starší generaci, tedy rodiče a prarodiče.

Zvětšit obrázek

Hana Vaňková a Jiří Hába v inscenaci Babička drsňačka.
Foto: Radovan Šťastný

Adaptace pro jeviště je dílem Neala Fostera, hraje se v překladu Veroniky Volhejnové, scénu navrhl Michal Syrový, kostýmy jsou dílem Aleny Schäferové. Hudbu vybral Peter Gábor, který je zároveň režisérem inscenace. Autorem rapové písničky, která v představení zazní, je jeho syn Peter Gábor mladší. Dramaturgyní je Alice Olmová.

Velmi jednoduchý příběh o jedenáctiletém chlapci Benovi, který žije s rodiči posedlými společenským tancem a televizním pořadem Stardance. Ben nesnáší svoji babičku a návštěvy u ní. Děj hry se začne dramaticky rozvíjet v okamžiku, kdy Benova babička zaslechne telefonát Bena rodičům, ve kterém její vnuk žadoní, aby už k babičce nemusel, že je to strašná nuda a navíc musí jíst jídlo, ze kterého se mu zvedá žaludek.  Babička se rozhodně jednat. Výsledkem je napínavý děj protkaný řadou komických situací.

Režisér Gábor je proslulý svou láskou k technickým vymoženostem jevištní, světelné a zvukové techniky. V Babičce drsňačce funkčně využívá světelného parku i velkoplošné projekce, velmi důležitou roli hraje hudba. Herce vede k mírné groteskní nadsázce. Jednotlivé situace dovádí k pointám, celek jako takový člení do krátkých epizod převážně s humorným vyzněním. Umně však pracuje i s vážnější rovinou – nechybí dojemné okamžiky upozorňující na osamění starších lidí, když na ně jejich děti a vnuci nemyslí. V ději je i vedlejší linie nepochopení zájmu dítěte ze strany jeho rodičů.

Tereza Bartošová a Michal Stalmach jako rodiče. (Foto: Radovan Šťastný)

Do titulní role Benovy babičky režisér obsadil Hanu Vaňkovou, Bena hraje student druhého ročníku Janáčkovy konzervatoře Ostrava Jiří Hába. Benovy rodiče hrají Michal Stalmach a Tereza Bartošová. Majitele pojízdného stánku se sladkostmi a novinami Rádže ztělesňuje Kostas Zerdaloglu, který má ještě další herecké úkoly v postavě porotce taneční soutěže ve trojici s Jakubem Stránským a Martinem Valouchem. Oba dva jmenovaní také hrají další postavy: Stránský účinkuje v roli slídila Parkera a strážce v Toweru, Valouch hraje také policistu, učitele a doktora v nemocnici.

Daniel Volný má vděčnou roli moderátora televizní taneční soutěže Flavia a hraje dalšího policistu. Ivana Lebedová dostala roli britské královny, Kamila Srubková hraje vrchní sestru v nemocnici, Sabina Muchová se objevuje na jevišti jako učitelka, policistka, a všechny tři posledně jmenované dámy také na jevišti zpívají jako vokalistky v televizní soutěži.

Z inscenace Babička drsňačka. (Foto: Radovan Šťastný)

Všichni jmenovaní hrají s velkou chutí a velkým nasazením. Většina herců překvapuje svými pohybovými schopnostmi v taneční složce inscenace, ve které exceluje Tereza Bartošová. Velmi dobrý je také Jakub Stránský v roli slídila Parkera, rádoby hlídače zákonnosti, který ovšem svoji péči o potlačování kriminality notně přehání. Velmi elegantní je Ivana Lebedová coby královna.

Nicméně dominantní výkony odevzdávají Jiří Hába v roli Bena a hlavně Hana Vaňková jako babička. Jejich vzájemný duet v rapové písni s odpovídajícím pohybem probouzí potlesk na otevřené scéně, přičemž takových reakcí je v průběhu představení více.

Z inscenace Babička drsňačka. (Foto: Radovan Šťastný)

Jak již bylo řečeno, pojetí Babičky drsňačky vychází vstříc vkusu zejména pubertální mládeže, a to jak výběrem titulu samotného, tak důrazem na rytmickou hudbu známou ze zábavných televizních pořadů, využitím světelných a projekčních efektů i kostýmy jako takovými. Režisér pracuje i s tělesnými zvuky provázejícími zažívání a trávení, nechybí tedy ani krkání a prdění – to vše děti v hledišti pochopitelně vítají. Děje se tak v míře sice vrchovaté, ale až na jediný pšouk, který přichází při děkovačce, jsou tyto zvuky na místě.

Opavská Babička drsňačka je zdařilou inscenací pro mládež a zároveň dobrou ukázkou žánru rodinné komedie jako takové, neboť dohromady nabízí efektní a vkusnou zábavu, ale i patřičný důraz na vzájemnou lásku mezi všemi generacemi. Mladým lidem, kteří teprve hledají svůj vztah k divadlu, ukazuje, že návštěva divadelního představení může být velice dobrou zábavou. Svým vyzněním přispívá i ke snaze měnit svět k lepšímu – a to je přece hlavní poslání divadla.

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.