Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Aneta Langerová za podpory Janáčkovy filharmonie podala důkaz, že je první dámou kvalitního českého popu

Aneta Langerová za podpory Janáčkovy filharmonie podala důkaz, že je první dámou kvalitního českého popu

6.6.2019 Hudba

Aneta Langerová se vrátila do Gongu a ukázala, že je královnou mezi českými zpěvačkami. Od jejího minulého vystoupení v Ostravě uplynuly téměř tři roky, tehdy její doprovod tvořil dechový kvartet, smyčcové trio a kapela. Ve středu večer se s Langerovou na pódiu sešla Janáčkova filharmonie s dirigentem Martinem Kumžákem. Nechyběli její dvorní muzikanti a vyprodaný Gong se stal dějištěm koncertu, který byl z mnoha důvodů neopakovatelný.

Zvětšit obrázek

Aneta Langerová během koncertu s Janáčkovou filharmonií.
Foto: Ivan Korč

Zaplněný Gong krátce po sedmé hodině přivítal Janáčkovu filharmonii, dirigenta Kumžáka a kapelu Anety Langerové, kteří zaujali svá místa v šeru na pódiu. Orchestrální předehra, jež koncert zahájila, nebyla z rodu pseudoromantických škvárů či slepenců melodií různých písní, jak se často slýchává na jiných hudebních adresách. Aranžmá má na svědomí klavírista Jakub Zitko, jehož zvuková fantazie zapůsobila jako hluboce emotivní, hudebně barevné uvedení do místa, času a děje. Velmi vhodná, nenásilná a příjemná iniciace a pozvánka do pomalého, zadumaného a záhadného labyrintu plného ohybů a zákoutí hudby Anety Langerové.

Už v předehře se jasně ukázalo, že hudební aranžmá Zitka bude velkolepé a velkorysé současně. Na své si zde v četných instrumentálních sólech přišli hráči na klarinet, hoboj a housle. Představila se také harfistka a celý orchestr Janáčkovy filharmonie v jejím typickém zlatistém, příjemně vyrovnaném zvukovém spektru. To byla také jediná ryze instrumentální položka koncertu. Následoval průřez písněmi z dob nedávných i minulých. Bezpodmínečně euforická V bezvětří, námořnicky kolébavá Svatá Kordula, mystická Dívka, hypnotický Jiný sen, odvěká Malá mořská víla, vrstevnatá Tragédie u nás na vsi a mnoho dalších.

Z koncertu Anety Langerové. (Foto: Ivan Korč)

Jedním z vrcholů byla očekávaně panteistická Tráva, ale i Vzpomínka, stejně jako závěrečná Voda živá, kterou si s Langerovou dojatě notoval celý Gong. Kupodivu chyběly některé absolutní hity jako Hříšná těla, křídla motýlí, přesto se Langerová se dočkala v Ostravě mimořádně srdečného přijetí a dvojího potlesku vestoje, který nebral konce.

Z jakých kouzel a tajemství je utkán její jedinečný a nezaměnitelný projev? Langerová má především konstantní a stabilní oporu ve skvělé kapele. Její jádro tvoří klavírista Jakub Zitko, jehož aranžmá má punc originality, obrovské zvukové fantazie a talentu pro cítění orchestrálních barev. Slyšel jsem už mnoho koncertů, kde orchestr buď dělal křoví, nebo naopak halekal až na lesy a v jiných písních útrpně seděl na židlích a čekal. U Langerové Janáčkova filharmonie vytvořila naprosto transparentní, konstruktivní a jedinečné partnerství a jednolitý, souvislý hudební celek, který obkroužil a obemkl všechny písně nádhernou prostorností, širokými polohami nástrojů a paletou barev. Nestačil jsem ušima hltat permanentní a překvapivá řešení a zajímavé souzvukové kontexty.

Z koncertu Anety Langerové. (Foto: Ivan Korč)

Vedle vokálu Langerové tvoří atmosféru zemitý hlas, který nešlo přeslechnout. Jeho majitelkou je Dorota Barová, jejíž doprovodné vokály lze považovat spíše za sólové, pro jejich stylotvornou a atmosférickou jedinečnost a magickou krásu, která vždy ideálně prostupovala písně. Ze smyčcových nástrojů zaujal nejvíc violista Vladan Malinjak, který se dvakrát předvedl v sólové roli. Na rozdíl od dobře slyšitelné kytary Ludvíka Kulicha jsem basu Miloše Klápštěho zvukově téměř nezaregistroval, ale to byl také jediný nepoměr na zvukové souměrnosti obsazení.

Položku mimořádného významu tvoří v kapele Anety Langerové perkuse, jež ovládají mistři z nejpovolanějších. Martin Kopřiva a Adam Koller k vesměs dlouhodechým a vláčným melodiím Langerové vytvořili vkusný a příjemně osvěžující rytmický doprovod, který skvěle dynamizoval pomalejší písně.

Z koncertu Anety Langerové. (Foto: Ivan Korč)

Langerová zazpívala ve skvělé hlasové kondici, velice rychle se vyrovnala s mírnou nervozitou a zvládla obstojně i paměťový výpadek v počátku jedné písně. Koncert odzpívala s naprostou profesionalitou, s opojnou a sugestivní pěveckou nonšalancí svého nezaměnitelného hlasu. Mezi písněmi se omezila na minimum slov, působila přirozeně, mile a skromně. Doprovázela se na akustickou kytaru, ale ukázala i velice solidní hru na foukací harmoniku. Musím říct, že proti minulému koncertu zpěvačka velice zapracovala na zřetelné výslovnosti, která byla až na pár detailů spolehlivá a srozumitelná. Krása jejího hlasu vytvořila ve všech písních nezaměnitelnou, přímočarou a kontrastní opozici mezi lyrickou reflexí a drásavě naléhavou expresivitou. Dvakrát také publikum rozezpívala, v písních Malá mořská víla a Voda živá si s ní notoval celý Gong.

Kvalita textů a hudby Anety Langerové jsou naprosto bezprecedentní a způsob, jakým byly ve středu její písně v Gongu prezentovány, v podstatě nemá konkurenci. Bez Janáčkovy filharmonie si celkové vyznění koncertu nelze vůbec představit. Její role byla naprosto stěžejní a ostravští filharmonici se jí jako v minulých případech zhostili s velkým nasazením, entuziasmem a profesionalitou. Dlouhodobý akcent na crossoverové koncerty podnítil, že byly v Ostravě dovedeny do dokonalosti. Janáčkovu filharmonii lze bez skrupulí považovat za nejlepší crossoverový orchestr v České republice.

Dirigent Martin Kumžák. (Foto: Ivan Korč)

Málokdo člověka dokáže změnit a tak hluboce zasáhnout jeho vnímání, proniknout až do nejzazších záhybů a zákoutí duše, jako hudba Anety Langerové. Tato úžasná osobnost zinscenovala naprosto bezkonkurenční koncert, který mohu označit za jeden z nejpovedenějších, jaké jsem kdy slyšel. S jejími myšlenkami se lze bezvýhradně ztotožnit, jsou obecným a umělecky přesvědčivým svědomím, které má sílu rozlišovat mezi dobrem a zlem i potenciál jednat zodpovědně vůči druhým. Jsou erbovním znamením otevřené duše.

Z koncertu Anety Langerové. (Foto: Ivan Korč)

Hudba Anety Langerové dělá člověka vnímavějším, je voláním po prapodstatě bytí. Bylo nesporné, že absolutní většina návštěvníků Gongu její volání vyslyšela a souzněla s ním.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.