Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Závěrečný koncert Janáčkovy filharmonie korunovalo odhalení jména nového šéfdirigenta

Závěrečný koncert Janáčkovy filharmonie korunovalo odhalení jména nového šéfdirigenta

16.5.2014 Hudba

Janáčkova filharmonie uzavřela sezónu závěrečným koncertem, který byl plný emocí, jasu, žalu i příjemných překvapení. Naposledy v této sezóně se představil orchestr, který stál ještě před třemi lety na pokraji propasti - bez šéfdirigenta a bez ředitele. Nového ředitele Jana Žemlu má druhým rokem a ve čtvrtek večer se kulturní veřejnost poprvé dozvěděla také jméno dlouho očekávaného nového šéfdirigenta. Bude jím německý dirigent Heiko Mathias  Förster. Proč padla volba na něj, se dočtete v závěru této recenze.

Zvětšit obrázek

Sólistou závěrečného koncertu byl Josef Špaček.
Foto: Ivan Korč

Na úvod koncertu zazněla Výpověď osamělého pěšáka pro velký orchestr a recitátora od ostravského skladatele Miroslava Klegy. Pro mladší generace si dovolím připomenout tohoto skvělého skladatele několika vzpomínkami významných osobností ostravského hudebního života. „Při našem prvním setkání jsem ho omylem pasoval na školníka, abych po několika hodinách zjistil, že je to pan profesor, a po několika měsících, že úplně ten nejúžasnější“, vzpomíná na Klegu hudební režisér a pedagog Janáčkovy konzervatoře v Ostravě Jiří Pospíšil.

Ano, Miroslav Klega stál u založení konzervatoře, byl i jejím ředitelem. A Pospíšilův kolega z konzervatoře, doktor Jiří Čech jej doplňuje: „Vážil jsem si jej nejen jako skvělého ředitele – výjimečné osobnosti, která ani v nejtěžších totalitních časech neztratila nic ze svého noblesního vystupování; tato funkce mu neubrala ani z jeho vzácných charakterových vlastností“.

O tom, že velké osobnosti dokázaly dělat umění i za to totality svědčí vzpomínka ředitele Janáčkova Máje Jaromíra Javůrka: „Mirka Klegu jsem měl skutečně velice rád a vážil jsem si jeho neskutečné autokritiky, skromnosti a diplomacie. Věříte, že si pamatuji na jeho projev, který jako ředitel konzervatoře musel pronést k výročí VŘSR? Bylo to v kině OKO, které dnes již samozřejmě neexistuje, a bylo to skvělé!!!“. Skladatelé Milan Báchorek a Edvard Schiffauer, kteří jsou jednomyslně považováni za nejlepší současné skladatele Ostravy, také nacházejí v závoji vzpomínek slova úcty a respektu. Tolik k úvodní skladbě, kterou v dramatickém hudebním toku sugestivně zarecitovala herecká legenda Norbert Lichý. Bylo štěstí být u toho. Více netřeba dodávat.

Přiznám se, že Johannes Brahms je mým oblíbeným skladatelem. Stejně jako Richard Wagner. Kde jsou ty žabomyší války, které se v předminulém století vznášely nad těmito zdánlivými antipody! Johannes Brahms napsal překrásný houslový koncert. Jeho hudba, ač není prosta tragických a harmonicky vzrušených partií, je až nadpozemsky vzdušná, jasná a konejšivá. Jako sólista se představil mladý houslista Josef Špaček, jenž třímá hudební otěže na místě prvního houslisty České filharmonie. Špaček zahrál skutečně fenomenálně. Jeho Brahms byl vzrušený, plný překotné energie a rubata (zejména v Allegro non troppo). Druhou větu pak vystavěl jako nádhernou rozezpívanou píseň. Na Allegro giocoso se mi už chtělo tančit, ale stud nedovolil. Následovaly bouřlivé ovace, jaké vyprodaný velký sál Domu kultury města Ostravy dlouho nezažil. Došlo i na přídavek – skvostnou Sarabandu z Partity d – moll pro sólové housle BWV 1004 od Johanna Sebastiana Bacha.

O přestávce prosím ředitele Janáčkovy filharmonie o komentář k nově zvolenému šéfdirigentu Heiko Mathiasovi Försterovi, jehož fotografie zdobí obálku čerstvě vytištěného katalogu k nadcházející sezóně. Proč padla volba právě na něj? „V zásadě už existoval vztah mezi ním a orchestrem, který byl vyloženě kladný. Je to dirigent, který má už spoustu šéfdirigentských zkušeností. Je ve středních letech, není to začátečník, který se na nás bude něco učit. Může nám něco přinést po všech stránkách.“

Musím dát potají panu řediteli Žemlovi zapravdu. Vzpomínám si na Novoroční koncert, kde Förster dirigoval Sukovu Pohádku, Dvořákův Karneval a další české kompozice. Byl to výborný koncert a aura tohoto dirigenta na mne zapůsobila už tehdy.

A co vlastně bude na programu příští koncertní sezóny? Listuji chvíli novým katalogem a prostupuje mne vlna nadšení a euforie. Vždyť je to skvělé! Mahler, Bruckner, Schönberg, Kabeláč, Kilar, Šostakovič! S potěšením sleduji vzrůstající odvahu v řazení vynikajících kompozic dvacátého století. Samostatnou kapitolou jsou sólisté a hostující dirigenti, kteří patří skutečně ke světové špičce. Namátkou zmíním jen legendárního dirigenta Antonyho Wita, violoncellistu Nareka Hakhnazaryana, klavíristku Olgu Kern či trumpetistku Tine Thing Helseth. To vypadá na po čertech dobrý hudební rok!

Neodolám a zeptám se pana ředitele, zda dramaturgie následující sezóny je již dílem nového šéfdirigenta? „Je to společná práce. Heiko Mathias Föerster si navrhne program koncertu. Já vzhledem k tomu, že se orientuji v dramaturgii, tak na to mám nějaký názor a probíhá velmi příjemná diskuze. Tohle bude, myslím, sezóna, která se těmi osobnostmi může rovnat třeba s Prahou.“

Vracíme se s ředitelem Žemlou rychle do sálu, abychom stihli poslední skladbu večera: Smuteční a triumfální symfonii Hectora Berlioze. Na pódiu již poněkud stísněně čeká obrovský dechový orchestr s baterií bicích nástrojů. Tak pokud to přežijeme, budeme vás informovat dále, jak ta kultura v Ostravě vzkvétá a jak je jí tady dobře. Janáčkova filharmonie dělá svému městu čím dál větší radost. Přesně ve smyslu staré pravdy: Per aspera ad astra!

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.