Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo Tenorista Peter Svetlík: Žijeme těžkou dobu, možná i proto je opereta tak oblíbená

Tenorista Peter Svetlík: Žijeme těžkou dobu, možná i proto je opereta tak oblíbená

16.10.2014 Divadlo

Peter Svetlík pochází ze Slovenska a od roku 2000 působí v Národním divadle moravskoslezském. Spolupracuje také s významnými orchestry, například s orchestrem Májovák, s nimiž pravidelně koncertuje doma i v zahraničí. V Ostravě nastudoval velké množství operních i operetních rolí. Nově ho můžou diváci vidět v operetě Bratránek z Batávie.

Zvětšit obrázek

Peter Svetlík a Martina Šnytová v Bratránkovi z Batávie.
Foto: Martin Popelář

Vy jste Slovák. Jak dlouho žijete v Čechách?

V Čechách ani ne. Já jsem před dvanácti lety přijel na Moravu.

Myslíte si, že jsou rozdíly mezi Čechy a Moravany?

Ano, spousta rozdílů. Za prvé Slováci jsou vesměs více věřící lidé. V Čechách to člověk nezažije. Říká se, že Česko je nejateističtější stát v Evropě, a něco na tom bude. Na Slovensku víra v životě lidí hraje větší roli. Něco mezi tím jsou Moravané. Ti jsou srdeční, i více víry tady je. Možná proto jsem právě na Moravě zakotvil.

Jednou jsem se slovenského bezdomovce žijícího na ostravském hlavním nádraží zeptal, proč žije zrovna v Ostravě. Řekl mi: tady jsou lidé měkčí, dají vám více, než Slováci. Slováci jsou tvrdí lidé. Měl pravdu?

To možná souvisí spíše s ekonomickou situací. Tady jsou na tom lidé o něco lépe.

Vy jste se narodil v Banské Bystrici, to je kousek od Zvolena. Hned za rohem je proslavený folklorní region Detvy. Ale ve vašem životopise o folklóru zmínka není …

Já jsem opravdu s folklórem moc společného neměl. Sice jsem moderoval programy folklorního souboru Partizán z Banské Bystrice, ale jako dítě jsem spíše recitoval a hrál divadlo. V banskobystrickém Divadielku detskej pesničky. A tudy jsem se dostal k divadlu.

Hovoříte o divadle, jste ovšem zpěvák, nikoliv činoherec.

To je také způsobeno tím dětským divadélkem, kde písničky byly velice důležité. Tam se korepetovalo, museli jsme se naučit písničky zvládnout a pohádky hrát spíše hudebně. Talentové zkoušky jsem dělal na herectví, ale nakonec mne přijali do divadla v Banské Bystrici a řekli no prima, ale činohra je ve Zvolenu, my jsme tady opera. A bylo rozhodnuto.

Hodně účinkujete v operetách. O operetě a muzikálu se hovoří jako oddechovém žánru. Je to její hlavní úkol? Dát diváku možnost pobavit se a oddechnout si? Nechybí vám možnost vyjadřovat se k aktuálním problémům?

Nechybí. K čemukoliv se dnes člověk může vyjádřit. Různými prostředky. To mi nechybí.

Mnozí si dokonce zjednodušeně myslí, že opereta je lehčí žánr. V čem tedy vidíte hlavní úkol operety jako žánru?

Tak odpovím postupně: těm, kteří si myslí, že opereta je lehčí než opera, doporučuji, ať si zkusí jedno i druhé. Pak teprve mohou srovnávat. Mně se to povedlo a říkám: ne, opereta není lehčí, opereta si žádá něco jiného a musíte to zvládnout, abyste operetu mohl dělat dobře. Obojí je těžké. Funkce muzikálu a operety? Žijeme těžkou dobu. Můžeme si za to sami. Kolem nás je plno věcí, které nejsou hezké. Ta doba si žádá oddechnutého člověka. A tyto dva žánry jsou právě dobré k tomu, aby si člověk na dvě tři hodiny sedl do hlediště a nechal se bavit. Aby si odpočinul od toho, čeho má v životě dost. A lidé to tak cítí, což dosvědčuje i obrovská návštěvnost operet v našem divadle. Lidé si k nám chodí odpočinout. A zabavit se.

Ve vašem operním repertoáru jsou Mozart, Verdi, Leoncavallo, Donizetti. Svým způsobem jste pěvecky specializován, nevidím tam Janáčka, modernější autory. Bylo to cílené?

Já jsem se učil za pochodu. Dnes je doba, kdy se všichni úzce specifikují. Ale mně to nejde pod kůži. Já mám rád renesančního člověka. Mám rád lidi, kteří se uplatňují v mnoha směrech. Ano, ať mne odborníci neukamenují, vím, že pro některý obor je specializace nutná, ale touto cestou nejdu. Navíc jsem lyrický tenor, nepříliš dramatický. Jsem tím poněkud limitován. A do dramatického oboru mne to ani netáhne.

Vystupujete  teď v jedné z hlavních rolí v operetě Bratránek z Batávie. Dramaturg Tomáš Vůjtek se v programu k této inscenaci vyznává z obdivu ke všem, kteří dokáží zazpívat operetní árii a vzápětí pravdivě pronést činoherní repliku. Tedy plynule a věrohodně a pravdivě přecházet z jedné interpretační techniky do druhé. Co je pro vás na operetě nejnáročnější?

Odpovím slovy režiséra Bratránka z Batávie Tomáše Jirmana: Nic to nechce, než hrát to lehce.

Oba Tomášové mají k sobě blízko, co se vkusu i nadhledu týká …

Ano. To bylo vidět hned, jak přišli na první zkoušku. Bylo jasné, že vědí, co chtějí i jak toho chtějí dosáhnout. Pro mne je ovšem právě ta lehkost obtížná. Já když se do něčeho zakousnu, tak to na jevišti lítá, je vidět, že to moc chci. A to je špatně. Teprve až si osahám všechny ty polohy, přijde ta Tomášem Jirmanem vyžadovaná lehkost. Když mluvíme o Bratránkovi, právě z toho nadhledu a té lehkosti, které inscenaci provázejí, mám největší radost.

Myslíte si, že ke klasické operetě se dnes má přistupovat s jistou hravou nadsázkou?

Když se bude dělat velká klasická opereta se sbory a s baletem, dejme jí její historickou polohu se vším, co k ní patří. Když na to máme peníze, dejme jí noblesu, lesk, velkou výpravu, velký orchestr. Nejlepší interprety. Bratránek z Batávie je jiný případ, je to opereta jiného typu. Tam nemá co dělat ani ten balet, ale uznávám, že dramaturgie a režie našly tu pravou polohu a třeba ty sokolské baletní scény jsou zcela na místě a vkusně pomáhají celku. I děj je mírně posunutý, ale našemu divákovi je to bližší. Ano, tady je nadsázka a hravost i nadhled na místě.

Klasické operety také upozorňují na určitou krásu zašlých časů…

Ano. V každodenním životě třeba vidíme, jak je stále vzácnější obyčejné dání přednosti ženě, usazení na židli, pomoc do kabátu, a to se v operetě vidí. Já si těchto věcí vážím. Aniž bych o nich přemýšlel.

Jinými slovy říkáte, že divák se i dnes může od operety mnoho prospěšného pro svůj život naučit.

Určitě. Když budou (diváci) dostatečně vnímaví a ochotni o zhlednutém přemýšlet, ledacos si odnesou.

 

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.