Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Čechomor za asistence Janáčkovy filharmonie vlil Ostravanům do žil divokou krev

Čechomor za asistence Janáčkovy filharmonie vlil Ostravanům do žil divokou krev

18.12.2014 Hudba

Jedna z nejznámějších českých kapel Čechomor včera zavítala do ostravské multifunkční auly Gong. A hned od prvních tónů bylo jasné, že se s tím energičtí frontmani František Černý a Karel Holas nebudou nijak párat. Celé dvě hodiny předváděli excelentní bigbeat, k tomu jim zdatně sekundovala Janáčkova filharmonie s dirigentem Josefem Vondráčkem. Hnacím motorem koncertu byl ostravský rodák a současný bubeník Čechomoru Patrik Sas.

Zvětšit obrázek

Karel Holas (vlevo) a František Černý během koncertu v Ostravě.
Foto: Ivan Korč

Folklór. Folkrock. Folkcore. Etno. Jak vlastně správně pojmenovat kapelu hrající lidové melodie bigbeatově? Na Wikipedii se píše, že Čechomor je tradiční česká kapela hrající písně v rockových aranžích… spokojme se tedy s tím.

Tradice hrát lidové písně rockově je v České republice opravdu hluboce zakořeněna. Vzpomeňme například na Petra Ulrycha a jeho projekty z šedesátých let. Pravda je, že inspirace folklórem vanula vždy spíše z Moravy, český bigbeat dlouho sázel na anglofonní výraz. V polovině devadesátých let došlo k vzácné symbióze typicky folklórního souboru Hradišťan s folkrockovým AG Flekem, který už tehdy zásadně ovlivnil Vlasta Redl. Jejich společné album z roku 1994 přepsalo hudební dějiny a dodnes je považováno za naprosto zásadní počin.

u0158_17_12_2014_korc

František Černý během koncertu Čechomoru a filharmonie. (Foto: Ivan Korč)

Kořeny Čechomoru sahají až do roku 1988. Na počátku byl ze současné sestavy pouze zpěvák a kytarista Franta Černý, kterého tak můžeme považovat za zakladatele. Tehdy se ještě kapela jmenovala kuriózně dlouze Českomoravská nezávislá hudební společnost. Když vyšlo kultovní společné album Hradišťanu a AG Fleku, elektrifikovala se také ČNHS a vypustil z trochu bizarního názvu slovo nezávislá. Po vydání svého třetího alba s názvem Čechomor (2000) skupina definitivně zkrátila název. A tady také začíná historie, která už je v obecném povědomí a netřeba ji opisovat: spolupráce s Jaz Colemanem, výtečné album Proměny, film Rok ďábla, koncerty v Evropě i USA… Čechomor je jedna z mála českých kapel, jejichž každá deska počínaje Proměnami je minimálně platinová. Ke spolupráci si zve velmi zajímavé světové umělce a dokáže si držet vysokou úroveň.

u0505_17_12_2014_korc

Michal Pavlík během koncertu Čechomoru v Ostravě. (Foto: Ivan Korč)

Vítkovický Gong tentokrát praskal v kovových švech. Takhle zaplněný jsem ho, přiznám se, dosud neviděl. Čechomor vystoupil v sestavě Franta Černý (kytara), Karel Holas (housle), Radek Pobořil (akordeon), Michal Pavlík (violoncello), Taras Voloshchuk (basa) a Patrik Sas (bicí). Bohužel se na pódiu neobjevil vynikající kytarista Michael Vašíček, který spolutvořil v minulosti hudební družinu Vlasty Redla. Kapela vsadila na osvědčenou koncepci a nastartovala publikum známými písněmi Zálinský, Včelín, Limbora nebo Básnířka s textem Jaromíra Nohavici. Pak došlo k prvnímu překvapení večera.

Na pódiu se objevila polská zpěvačka Basia Gąsienica Giewont, bytost jako z Twin Peaks. Její výstřední šatičky nedávaly tušit, jaký hlasový potenciál v sobě éterická zpěvačka má. Nádherná netypická barva jejího hlasu s překrásným vibratem a velkou výrazovou extenzí skvěle korespondovala s hudbou Čechomoru. Basia zazpívala písně Lavečka a Na Wojaka, objevila se také v dalších písních.

u0191_17_12_2014_korc

Zpěvačka Basia Gąsienica Giewont působila jako zjevení. (Foto: Ivan Korč)

Po připomenutí dávnějších songů se kapela soustředila na legendární Proměny, které se zejména díky Janáčkově filharmonii podařilo v Gongu řádně rozdmýchat. Nádhernou píseň Proměny si s Frantou Černým zazpívala opět Basia, tentokrát se ale trochu prala s kvantitou (délkou) samohlásek – nejmarkantněji ve slově srdéčko. Intonačně však byla opět excelentní.

Motorem celého koncertu byl mladý bubeník Čechomoru a ostravská chlouba Patrik Sas, který předváděl řezničinu typu Mika Manginiho či Mika Portnoye. Za svou akustickou zástěnou z plexiskla byl sice divákům trochu vzdálený, ale strhující hrou si dokázal Ostravany získat – v závěru písně Mezi horami bubnoval tak energicky, že dokázal zlomit paličku. Později se kapela uklidila do backstage a Patrik Sas zahrál na bicí neuvěřitelné sólo, které přivedlo Gong málem k explozi. Od té chvíle už se energie nevytratila až do závěru. A mladý ostravský divoch místy bubnoval jako šaman ve stoje, pohupuje se do rytmu. Dalším bonbónkem byl skvělý výstup basisty Tarase, který vystřihl do rytmu kapely neuvěřitelné robotické taneční sólíčko.

u0520_17_12_2014_korc

Bubeník Čechomoru a ostravský rodák Patrik Sas. (Foto: Ivan Korč)

Nezbytnou součástí koncertu byly písně jako Hruška, Svatba, Větříček a další. Samozřejmě, že báječně se bavící obecenstvo si vyžádalo při potlesku ve stoje přídavky, kde se zaskvěly Velické zvony, Tisíc andělů a Den přeslavný. Celý koncert byl příjemně nazvučený, zvuk byl konkrétní a srozumitelný. Vánoce byly divoce přivítány s nefalšovanou moravskou upřímností, ryzostí a radostí. Teď už mohou začít!

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.