Vlasta Burian ožil v ostravském Cineportu s Neuvěřitelně dobrou hudbou

Milenky starého kriminálníka jsou konvenční prvorepublikovou komedií podle předlohy Josefa Skružného. Ten ve své době oslňoval lidový vkus hity jako Venoušek a Stázička, Falešná kočička nebo Lásky Kačenky Strnadové. Jako na běžícím pásu pak jejich filmové adaptace vyráběl režisér Svatopluk Innemann, původním povoláním uzenář. Ale světě div se, Milenky starého kriminálníka nejsou žádná laciná uzenka.

Díky skvělému obsazení – Vlasta Burian ve dvojroli, Anny Ondráková, Betty Kysilková nebo Jindřich Plachta – a dynamické akci tento film šlape od začátku do konce. Nechybí skvělé honičky okoukané z amerických grotesek, jako třeba bizarní automobilový závod, kdy Anny Ondrákové při honbě za ženichem přejede ukázkovým způsobem železniční přejezd tak, že se chlupem otře o právě uhánějící lokomotivu.

Celý Innemannův film by vlastně mohl být sofistikovanou lidovou syntézou němé kinematografie, včetně notoricky známých gagů. Spolehlivá rutina, která dnes paradoxně nemá v českém filmovém světě srovnání, musí jednoznačně strhnout divákovu pozornost.

Němý film mě ve své době za sebou tak zásadní umělecké kroky 20. století jako Křižník Potěmkin, Vozka smrti, Upír Nosferatu, Kabinet dr. Caligariho, Metropolis, Unavená smrt. A přestože i Češi pomalu sahali po světových vavřínech díky Gustavu Machatému, ostravský Cineport příhodně zvolil odlehčené letní prázdninové téma. I když na Milenkách se podílel jeden z nejlepších kameramanů, kterým se česká kinematografie kdy pyšnila Otto Heller.

Plné hlediště komorního kinosálu s výborně řešenou architektonickou elevací a černošedým interiérem si mohlo vychutnat nově restaurovanou kopii, kterou před pár léty viděl v premiéře Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Kopie luxusní, tak jak by měl vypadat němý film při dobové projekci v kinech nebo možná i na premiéře.

Trojčlenné Neuvěřitelno zaujalo místo stranou od plátna, aby nezasahovalo nijak do prostoru projekčního plátna. Diváci se dočkali výtečné souhry mohutné basy, elektrické kytary, decentně šeptajících bicích s metličkami i přídavných nástrojů, včetně trojhlasého popěvku nebo efektního kontaktního zvuku.

Neuveřitelno hraje tak, jak by měl ideální soundtrack v živém provedení vypadat. Hudebníci dopředu vědí, která scéna bude následovat a nebojí se ani ticha. Zcela stranou zůstává nahodilá improvizace, která z devadesáti procent podobné projekce filmových klenotů zabíjí a dělá z nich neprávem pochybnou slátaninu. Naštěstí Nekonečno jsou kapela, které dali zelenou v samotném Národním filmovém archívu a pečlivě ji poučili, jak hudební koncepci dobře rozvrhnout. Její výkon snese srovnání s podobným přístupem uplatněným již daleko dříve při rekonstruování kopií v Německu nebo Dánsku.

Milenky starého kriminálníka nejen, že pracují a efektivně těží z nejlepší české komické generace všech dob jako je Burian a zejména Ondráková, ale v živém provedení nabízejí kontaktní prolnutí mezi dvojrozměrným plátnem a divákovou přítomností. Zvuk Neuvěřitelna vtahuje do děje, nabízí ale také potřebný odstup. Celá téměř 110 minutová projekce připravila publiku veškeré možné variace a postupy při hudbě k němému filmu, od tikotu hodinek, až po dynamické vracející se leitmotivy pod vedením basové linky.

Přestože se jedná o průměrný snímek, tak Innemannova režie musí překvapit skvěle přemrštěnými gagy, které si publikum vychutnávalo plnými doušky pochvalného smíchu. Burian pochopitelně perlí jako nastrčený nekňuba i jako protřelý lupič Kanibal, ale kdyby neměl za zády tak sehraný tým kapely Neuvěřitelno, byl by žážitek z této projekce sotva poloviční.

Jediné mínus tohoto večera byla absence slibovaného krátkého snímku Lupič, který je restaurovaným trailerem na Milenky starého kriminálníka, hudebníci rovněž nemuseli hned tak rychle utnout produkci po závěrečném titulku. Ale ani to není zásadním pochybením, zvláště když se v Cineportu rozhodnou pokračovat v projekcích toho nejlepšího, co česká kinematografie ve svých dějinách kdy nabídla.

Dalším jedinečným zážitkem s živou hudbou by tak mohla být projekce mezinárodně úspěšného hororu v režii Jana Stanislava Kolára Příchozí z temnot z roku 1921. Na Hlubině by se měl objevit už tento podzim.