Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Nad mapou ostravských památek aneb Výjimečný vydavatelský počin spolku Fiducia a památkářů

Nad mapou ostravských památek aneb Výjimečný vydavatelský počin spolku Fiducia a památkářů

19.12.2017 Obraz & Slovo

Obraz a slovo. V novém vydavatelském multimediálním projektu spolku Fiducia jsou to spojité nádoby. Právě vydaná Mapa ostravských památek a architektury je provázána s vyčerpávající internetovou databází, která vůbec poprvé zpřístupňuje široké veřejnosti úplný seznam všech ostravských národních památek, kulturních památek a architektonicky významných objektů. Co třeba takový ostravský kubismus? Existuje vůbec? Stačí nahlédnout do mapy či databáze.

Zvětšit obrázek

Obal publikace Mapa ostravských památek a architektury.

Nezapírám, že miluji mapy. A to nejlépe v papírové podobě, což je možná staromilská záliba, mapa v mobilu nebo tabletu mě nevzrušuje. Stará dobrá mapa ano, už jen tím, jak složitě se rozkládá a jak se v ní musím zorientovat vlastní hlavou, nikoliv tlačítkem „určit polohu“. A hlavně, jak mohu jezdit prstem po skutečném papíru, což je občas i obtížné, když třeba v terénu zafouká a vítr mi rve kartografický dokument z rukou. Ten složitě skládaný arch je nutno opatrovat i před deštěm, je to do jisté míry křehká záležitost, jež vyžaduje zvláštní péči. Možná je už papírová mapa anachronismem, díky spolku Fiducia je to ale i žhavá vydavatelská novinka, která se ve středu dočká křtu v Antikvariátu a klubu Fiducia.

Rozevírám mapu památek a náhodně do ní zabodávám prst. Trefil jsem se těsně vedle bodu s číslem 100. Co je to asi za stavbu? Při bližším zkoumání mapy vidím, že jsem se ocitl ve Vítkovicích na Ruské ulici. Že by se pod číslem skrývala slavná hospoda U Schönthala, do níž několik let před smrtí tak rád chodíval písničkář Pepa Streichl? Ale to je asi spíš pivní než kulturní památka. Otáčím zvědavě mapu, abych se o bodu číslo 100 více dozvěděl. A jsem docela překvapen, protože autor mapy a památkář Národního památkového ústavu v Ostravě Martin Strakoš zařadil do mapy budovu Nového ředitelství Vítkovických železáren v Ruské 2887/101. Co je pro mě novinkou, že na právě na téhle stavbě se v první polovině šedesátých let podílel i význačný modernistický architekt Lubomír Šlapeta, mimo jiné autor ceněné vily Eduarda Lisky na Slezské Ostravě.

V mapě je Šlapetova úřednická budova stručně charakterizovaná jako pozdní modernismus. Pokud chci vědět více, musím do internetové databáze. Jsem sice staromilec, ovšem s internetovým připojením v kapse, v druhé půli druhé dekády třetího tisíciletí je to zkrátka normální, však před čtyřiceti lety lidé věřili, že v roce 2020 se bude běžně létat na dovolenou na Měsíc i na Mars. A to i z Ostravy.

Výřezy z rubu a líce mapy.

Připojuji se na adresu ostravskapamatky.cz (pro veřejnost bude databáze přístupna až od 22. prosince) a čtu: „Administrativní budova na křížovém půdorysu. Příčné křídlo vybíhající k ulici tvoří vertikální dominantu kompozice, završenou nosným pilířem, přecházejícím do rámu nad celým hlavním průčelím. Oba konce křídla jsou vyneseny na sloupech nad komunikace.“ Text Martina Strakoše je samozřejmě delší, památkář upřesňuje i stavební sloh v rámci pozdního modernismu: pozdní internacionální styl. Stavba není památkově chráněna, ale památkáři ji považují za důležitou součást ostravského architektonického dědictví.

Druhé náhodné bodnutí (se zavřenýma očima) doneslo můj ukazováček poblíž bodu číslo 87. Ten představuje kamennou sýpku v ulici Nad Porubkou v Ostravě – Svinově z přelomu 18. a 19. století. „Ze starší zástavby hospodářského dvora se zachovala nejvíce kamenná sýpka obdélného půdorysu. Sedlová střecha, krytá šindelem, má ostrý sklon a námětek. Uliční průčelí je zdůrazněno dvojicí mohutných opěráků a rytmizováno úzkými větracími otvory a okénky,“ čtu si vzápětí v mobilu. Téhle stavby jsem si v terénu sice už vícekrát všiml, nikdy jsem se ale u ní nezastavil. Teď tedy alespoň prstem na mapě, a někdy o víkendu tváří v tvář.

A do třetice. Poslední ukázkový hod stylem „prstem do mapy“. Je to paradox, znova se ale ocitám ve Svinově, holt mě tam vede nějaká vpravdě „svinská síla“. Bod číslo 88, katolický kostel Krista Krále. Ten jsem už navštívil několikrát, takže jsem v mapě potkal starého známého, což potěší. Kostel Krista Krále patří k těm méně známým příbytkům Páně v Ostravě, a to díky odlehlé poloze i nevelkému věku, neboť byl vysvěcen až v roce 1929. Jeho autorem je pražský architekt Adolf Brzotický, jenž dal stavbě punc modernistické stavby s funkcionalistickými prvky, přitom ale zachoval tradiční chrámovou dispozici. „Je to první kostel v Československu zasvěcený Kristu Královi,“ rád o svém chrámu vypráví tamní farář Jan Larisch. Jméno Krista Krále totiž vstoupilo do církevního kalendáře na pokyn papeže teprve v roce 1925, v reakci na bolševizaci a fašizaci mnohých evropských zemí, kdy se samozvanými vládci stávali nevypočitatelní diktátoři.

Mapa památek i internetová databáze ostravské architektury z produkce spolku Fiducia je splacením starého dluhu, který město dosud mělo ke svým stavebním dějinám. „V Ostravě zatím opomíjená forma internetové prezentace architektonického dědictví, zaměřená na nejširší veřejnost a zvláště na mladou generaci, přinese nové možnosti v oblasti osvěty památkového a architektonického potenciálu města,“ míní vydavatelka Ilona Rozehnalová ze spolku Fiducia. Ano, je s podivem, že třetí největší město v republice zatím veřejně propagovalo jen hrstku vyvolených staveb, sedmadvacet let po sametové revoluci ale bylo konečně jasně definováno, co přesně tvoří ostravské architektonické dědictví. Fajne.

*

Mapa ostravských památek a architektury. Internetová databáze Ostravské památky. Mapovou i internetovou verzi projektu vydal spolek Fiducia. Autor hesel: Martin Strakoš. Fotografie: Roman Polášek. Redakční tým: Monika Horsáková, Romana Rosová, Ilona Rozehnalová. Grafická úprava a sazba: Jaroslav Němec.

Křest 20. prosince od 19 hodin, Antikvariát a klub Fiducia. Adresa databáze: Ostravskepamatky.cz, přístupná od 21. prosince.

 

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.