Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Pořadatel festivalu Souznění Zdeněk Tofel: Jsem rád, že se konečně zase potkáme s živým publikem

Pořadatel festivalu Souznění Zdeněk Tofel: Jsem rád, že se konečně zase potkáme s živým publikem

30.11.2022 Hudba

V pořadí již 24. ročník má před sebou tradiční festival hudby, adventních zvyků a řemesel Souznění. Uskuteční se v termínu od 7. do 11. listopadu hned na několika místech Moravskoslezského kraje. O programu letošního ročníku hovoří zakladatel a ředitel této sváteční přehlídky Zdeněk Tofel.

Zvětšit obrázek

Zdeně Tofel se souborem Valašský vojvoda.
Foto: Werner Ullmann

Po dvou ročnících poznamenaných pandemií se festival Souznění vrací v plné síle a v plném rozsahu, a to hned na pět míst, konkrétně do Ostravy, do Frýdku-Místku, Kunčic nad Ondřejníkem, Kozlovic a na Hukvaldy. Jaký z toho máte pocit? Cítíte úlevu? 

Jsem rád, že se zase budeme potkávat s živým publikem. To je naprosto zásadní. V předchozích dvou letech jsme velmi úspěšně náš festival přenášeli online i na rozhlasových vlnách, ale osobní kontakt umělců s publikem je nenahraditelný. Navíc se návštěvníci Souznění mohou poprvé od roku 2019 znovu těšit na krásný a hodnotný vánoční doprovodný program. Od pochůzek s koledou přes oblíbený kulinářský a řemeslný jarmark či živý Betlém a příchod Tří králů v sobotu Kozlovicích až po milý vánoční jarmark a program s místními talentovanými interprety v neděli na Hukvaldech, který vyvrcholí koncertním pořadem „Cesta světla“ multiinstrumentalisty a skladatele Jiřího Slavíka v provedení muzikantů a zpěváků Vojenského uměleckého souboru Ondráš. Jiřího Slavíka považuji za špičku v oboru, navíc je rodák z našeho kraje. V Římě vystudoval konzervatoř Sv. Celílie, v Londýně Královskou hudební akademii, pak nastoupil na dráhu jazzového muzikanta v Paříži. Od roku 2014 žije zpět v České republice. Je držitelem mnoha ocenění včetně Ceny Anděl 2016 v kategorii World Music za album Mateřština. Cesta světla je jeho naprosto mimořádný projekt, který skrze hlasy a nástroje Orchestru lidových nástrojů a dívčího sboru Ondráše nechává rozeznít vánoční příběhy z českých a moravských koled v nových barvitých úpravách. Album Cesta světla právě vydalo hudební nakladatelství Supraphon na CD i v digitálních formátech.

Festival letos začne ve středu 7. prosince v Ostravě, a to živě vysílaným koncertem kapely Cigánski Diabli ve Studiu 1 Českého rozhlasu. Co můžeme od tohoto koncertu očekávat? Myslím, že bude rozhodně lepší vypravit se na koncert osobně, než ho sledovat na YouTubu nebo poslouchat jen zvukový přenos, protože zrovna v tomto případě slibuje setkání nezapomenutelnou atmosféru, je to tak?

Cigánské Diably jsem slyšel i poznal osobně a jsou naprosto skvělí. Souznění zahájí, jak už jste zmínil, ve středu 7. prosince speciálním vánočním koncertem s názvem Ohnivé Vánoce. Přináší originálně a virtuózně přednesené skladby v aranžmá a hudebních kombinacích, jaké tu ještě nebyly. To všechno s nesmírnou dávkou temperamentu. Obohacují hudební svět vlastními projekty i tím, co vytvořili pro komorní i symfonické orchestry. Spolupracují s řadou skvělých umělců od Vienna String Quartet nebo Athens Symphony Orchestra přes české, moravské a slovenské symfonické orchestry až po interprety jako jsou Peter Dvorský, Jaroslav Svěcený či Lucie Bílá. To všechno se dá shrnout pod pojem Hudba á la Cigánski Diabli (Music á la Gypsy Devils). Tihle skvělí muzikanti dnes reprezentují Slovensko po celém světě, sbírají ocenění, zlatá a platinová CD. Ernest Šarközi, který v Cigánských Diablech hraje na cimbál, je jedním z nejlepších virtuosů na světě hrajících na tento nástroj. Stejně tak úžasní jsou vynikající houslista Štefan Banyák, violoncellistka a zpěvačka Silvia Šarköziová, violista Jozef Farkaš, kontrabasista Róbert Fehér a klarinetista Zoltán Grunza. Atmosféra, kterou vytvářejí, je opravdu nezaměnitelná. Do Studia I Českého rozhlasu v Ostravě všechny opravdu srdečně zvu. Přímým přenosem se nevšední zážitek dostane do společného vysílání Českého rozhlasu Ostrava, Brno a Zlín i na YouTube kanál Koncerty Českého rozhlasu.

Čtvrtek 8. prosince nabídne ve Frýdku-Místku program s názvem Hudba Vánoc bez hranic. Můžete představit účinkující a program, který zazní?

Název koncertu naznačuje jak zahraniční původ interpretů, tak propojení několika žánrů a hudebních uskupení do pestrého celku. Premiérově v kostele sv. Jana Křtitele přivítáme ve čtvrtek 8. prosince basbarytonistu Gustáva Beláčka, vystoupí také mezzosopranistka Terézia Kružliaková Babjaková, Spectrum Quartett, Trombitáši Štefánikovci z Nimnice a varhaník Waclaw Golonka z Polska. Gustáv Beláček je mezinárodní hvězdou klasické hudební scény. Vystupuje na prestižních scénách Royal Albert Hall v Londýně, Concertgebouw Amsterdam, Groβes Festspielhaus v Salzburku a festivalech Rheingau Musik Festival, Pražské jaro, MHF Leoše Janáčka v Ostravě, Luzern Festival nebo v současnosti v Anglii v Janáčkově opeře Věc Makropulos. Půvabná pěvkyně Terézia Kružliaková Babjaková je od roku 2003 sólistkou Opery Slovenského národního divadla. Má řadu zahraničních zkušeností a české publikum ji zná mimo jiné z Pražského jara. Spectrum Quartett je skvělé houslové kvarteto. A od Štefánikovců můžeme pro změnu očekávat mistrovskou hru na unikátní pastýřské nástroje, včetně trombit a fujar i typický „horský“ hlasový projev.

Obrovským lákadlem bude v pátek 9. prosince koncert Radůzy v Kunčicích pod Onřejníkem. Jsou ještě k dispozici vstupenky? A proč zrovna Radůza?

Popravdě vstupenky na tento koncert, který se jmenuje S vánočním časem, jsou v tuto chvíli asi už beznadějně vyprodané. Protože o Radůzu s kapelou je obrovský zájem, jakby ne. Objevila ji Zuzana Navarová, hrála jako „předskokanka“ hvězdy amerického popu Suzanne Vegy či skvělého Brita Mikea Oldfielda. Vystupovala s mnoha nestory české hudební scény. Mimo jiné byla hostem legendární skupiny Marsyas, spolupracovala s Michalem Pavlíčkem a skupinami Abraxas či Jablkoň. Její hudba vychází částečně ze šansonu, ale největší díl inspirace čerpá z etnické hudby a nálady městských popěvků. Patří k silné generaci alternativní scény devadesátých let, která dodnes sklízí úspěchy nejen na domácích pódiích, ale i v zahraničí. V roce 2003 získala Radůza ocenění v podobě hned tří sošek zlatých Andělů, které jí udělila Akademie populární hudby v kategoriích Zpěvačka roku, Objev roku a Folk & Country. O rok později byla skokanem roku v anketě Český slavík. Fascinující zpěvačku možná posluchači znají i z filmové hudby. Přizvána byla například k natáčení filmu Jana Hřebejka Kráska v nesnázích. To všechno je i odpověď na vaši otázku, proč právě Radůza vystoupí na Souznění.  A ještě, abych potěšil posluchače, kteří se na koncertní pořad S vánočním časem Radůzy s kapelou do Kunčic pod Ondřejníkem nedostanou – bude ho natáčet ho Český rozhlas Ostrava a bude také živě vysílán na YouTube kanálu Koncerty Českého rozhlasu.

Dostáváme se k hlavní části Souznění, a to k sobotnímu programu v Kozlovicích. Zkuste lidem, kteří v Kozlovicích na Festivalu Souznění nikdy nebyli, popsat, proč by měli zamířit zrovna tam. V čem se atmosféra liší třeba od vánočních trhů, které pořádá řada měst a které vlastně také nabízejí vánoční jarmarky, živé betlémy a podobné
návštěvnické atrakce? Co bude k vidění během dne v Kozlovicích?

Festivalem ožije doslova celá obec. Na řadu přichází adventní a vánoční hudba, koledy, lidoví tvůrci, řemeslníci, tradiční lidová gastronomie. Pečlivě přitom vybíráme, abychom dostáli tomu, že je Souznění festivalem tradičních adventních zvyků. Od devíti hodin ráno se do obce vydají na obchůzky Chodský soubor Mrákov, Trombitáši Štefánikovci, Dechová hudba Kozlovice, Klavírní a klávesová škola Lenky Lepíkové, Izabela Jati, Pěvecky sbor ZŠ sbormistryně Evy Kvapilové, dětský soubor Valášek z Kozlovic a Soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda. V 9:30 vystoupí v centru obce Pěvecký sbor Cantamus, aby o patnáct minut později ozvláštnil živý Betlém v areálu Fojtství. Následovat bude vystoupení Dechové hudby Kozlovice a ve Valašském pivovaru se sejdeme u lidových nástrojů s cimbálovou muzikou Konopjan. Vyvrcholením celého pestrého dne bude podvečerní Galakoncert od 18 hodin ve společenském sále Obecního úřadu v Kozlovicích, kde kromě mnoha jiných skvělých hudebníků a zpěváků vystoupí Balage Band Oty Baláže s Terezou Kopáčkovou.

Jaký typ návštěvníků vlastně do Kozlovic na Souznění jezdí? Převažuje spíše lokální publikum, anebo na jarmark a na ukázky vánočních zvyků a řemesel jezdí ve větším počtu třeba i lidé z Ostravy a dalších měst, kterým městské vánoční trhy připadají málo autentické a chtějí zažít venkovskou adventní atmosféru?

Festivalový program v Kozlovicích tradičně láká lidi ze širokého okolí. Místní si to pochopitelně užívají nejvíce, mají festival takříkajíc doma pod okny, ale návštěvníky máme z celého kraje a také z Polska a Slovenska. Lidé z měst rádi přijedou, jak jste říkal, nasát venkovskou atmosféru skutečných lidových Vánoc. Ve chvíli, kdy programem žije celá obec, je to opravdu silný zážitek.

Program v Kozlovicích uzavře velký galakoncert, který na jednom pódiu přivítá umělce poměrně širokého žánrového rozpětí. Kdo vystoupí letos? A bude letošní galakoncert v něčem specifický?

Volili jsme účinkující tak, aby si v programu každý divák našel kousek toho svého, co má rád, podle vlastního vkusu, nálady a povahy. Takže účinkují kozlovický dětský soubor Valášek, Valašský vojvoda, Chodský soubor Mrákov, Trombitáši Štefánikovci a Ota Balage Band. Chci ještě podotknout, že naše kapela Valašský vojvoda vystoupí v rozšířeném obsazení s našimi šikovnými sólisty a sborem. Slovem bude tradičně provázet Markéta Kyštáková. Zvláštností Galakoncertu bude právě ta pestrost. Představte si tradiční fujary, trombity nebo cimbál a naproti tomu funky-soul-rockovou kapelu, kterou založil Ota Baláž, když objevil Terezu Kopáčkovou, mladou dámu s neuvěřitelnou energií a podmanivým hlasem. Toto uskupení, které má úžasný tah na branku, je dalším skvělým počinem hudebníka, dirigenta a skladatele, kterého mají asi mnozí spojeného s Kamilem Střihavkou a Michalem Pavlíčkem ve skupině BSP nebo třeba s inscenací české verze Jesus Christ Superstar. Současná produkce Ota Balage Bandu s Terezou je přitažlivá napříč generacemi. A podle mého názoru je to přesně ta třešnička na pomyslném dortu, kterou si Galakoncert Souznění zaslouží.

Na festivalu vystupují kromě folklorních souborů každým rokem i hvězdy tuzemského popu nebo rockové hudby. Snažíte se na umělce apelovat, aby svá vystoupení přizpůsobila tomu, že jde o sváteční festival, anebo jim v dramaturgii koncertů necháváte volnou ruku? 

Samozřejmě, že s umělci diskutujeme o tom, co považují za vhodné ke své prezentaci na vícežánrovém festivalu. A musím říci, že jsme zatím nikdy neměli problém vybrat takový typ produkce, který diváky a posluchače v předvánočním čase potěší. Povedlo se nám to v minulých letech skvěle s Václavem Hudečkem, Davidem Kollerem, Lenkou Novou, Albertem Černým, všemi, kteří účinkovali v roce 2019 v projektu „Kouzelná tajemná cesta Beatles“, například s Hanou Fialovou, Ondřejem Rumlem, Fernandem Saundersem, Mariem Šeparovičem, Lenkou Szabó Hrůzovou a mnoha dalšími umělci, kterých si nejen za to moc vážím. Letošek nebude výjimkou.

V příštím roce oslaví Souznění neuvěřitelné čtvrtstoletí svého trvání. Už máte představu o tom, jak bude 25. ročník koncipován? Chystáte něco opravdu mimořádného?

Musím říci, že si nepotrpíme na sentiment a vzpomínání. Spíše se snažíme festival pořád posouvat dopředu. Takže já osobně bych byl velice rád, kdyby se nám někdy v budoucnu, a nemusí to být nutně příští rok, podařilo najít způsob, jak Souznění ještě více ozvláštnit tak fantastickými prožitky, jaké jsem já osobně zažil letos na legendárním festivalu v Glastonbury, což je jeden z nejdůležitějších hudebních multižánrových festivalů na světě. Samozřejmě nikdy nebudeme mít prostředky na to, abychom pozvali třeba Paula McCartneyho, ale i my máme umělce, kteří by si vystupování ve festivalové první lize zasloužili. A ty bych u nás přivítal moc rád. Na druhou stranu, proč si neklást ještě vyšší až nejvyšší cíle? Proto bych naše povídání na toto téma shrnul známým rčením „nikdy neříkej nikdy“.

Aleš Honus | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.