Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Autorka románu Kandidát Lenka Pastorčáková: Příště chci napsat něco optimistického

Autorka románu Kandidát Lenka Pastorčáková: Příště chci napsat něco optimistického

8.12.2022 Obraz & Slovo

Lenka Pastorčáková v minulosti působila jako elitní politická reportérka a moderátorka v České televizi i na Primě, kde moderovala pořad Nedělní partie. Potom v roce 2017 pracovala jako mluvčí prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Nyní žije ve své rodné Orlové, je na rodičovské dovolené a vydává svůj druhý román Kandidát, který se odehrává v prostředí prezidentské volební kampaně, takže jde o navýsost aktuální téma, s nímž má navíc osobní zkušenost. V rozhovoru pro Ostravan.cz hovoří mimo jiné o tom, nakolik má její románová fikce oporu v realitě.

Zvětšit obrázek

Spisovatelka Lenka Pastorčáková.
Foto: Aleš Honus

Jak vás napadlo napsat román z prostředí prezidentské kampaně?

Téma pro nový román se mi nabízelo samo. Hlavním důvodem byla skutečnost, že jsem prostředí politické novinařiny a poté i prostředí prezidentské kampaně měla a stále mám velmi dobře zažité. Když jsem psala svůj první román Žárlivka, vyžadovala moje práce hodně rešerší. Nechtěla jsem napsat povrchní dílo, a proto jsem studovala problém chorobné žárlivosti skutečně do hloubky po stránce psychologické a psychiatrické, hovořila jsem i s lidmi, kteří chorobnou žárlivostí skutečně trpí, a teprve pak jsem tu knihu začala psát. V případě druhého románu Kandidát tohle všechno odpadlo, protože jsem psala o něčem, co velmi důvěrně znám, a tím pádem se mi psalo velice snadno. Zároveň to pro mě byl i určitý druh terapie. Já vím, že tohle říká hodně spisovatelů, ale pro mě opravdu bylo velmi osvěžující rozloučit se touto formou s jednou životní etapou.

Román Kandidát neukazuje popisované prostředí v příliš dobrém světle. Bylo vaší motivací říct, jak to v oblasti politického marketingu opravdu reálně funguje? Do jaké míry jsou kulisy, ve kterých se román odehrává, reálné a nakolik jste některé jevy záměně posunula do extrému?

Politika, marketing, to je samozřejmě drsné a extrémní prostředí samo o sobě, takže i některé moje prožitky extrémní byly, jiné jevy se vyhrotily až v příběhu.

Víte, jaký jsem měl při čtení dojem? Že jste chtěla udělat tlustou čáru za určitou etapou svého života a za prostředím, kde jste se necítila úplně dobře. Je to tak?

Tlustou čáru jsem chtěla udělat určitě, protože už je to téměř šest let. Ale když se vrátím k předchozí otázce, já samozřejmě jako spisovatelka fabuluji, a to hodně. Některé věci záměrně uvádím do extrému, aby kniha a postavy v ní byly zajímavé a čtivé, takže jsem prezidentskému kandidátovi v mé knize přidala například psychickou poruchu misofonii, kterou samozřejmě nikdo netrpěl, a podobně. Všechny postavy jsou fiktivní.

A co hlavní postava Dominika? S ní vás čtenář asi spojovat bude, a to nejen po stránce charakteru. Kdo trošku zapátrá na internetu, tak si může najít články o tom, že jste se krátce před volbami rozhodla opustit tým prezidentského kandidáta Drahoše. Stejně jako hrdinka vašeho románu Dominika, která pod tíhou okolností opustila tým smyšleného kandidáta Viktora Vranského…

Já z kampaně odejít musela, a to ze zdravotních důvodů, měla jsem velké problémy s průduškami, což mi v podstatě znemožňovalo plnohodnotně pracovat. A prezidentská kampaň samozřejmě stoprocentní nasazení vyžaduje. Víte, když je člověk delší dobu pod enormním tlakem, snaží se do práce dát vše, na úkor vlastního komfortu nebo třeba i spánku, tak tělo si prostě časem o odpočinek samo řekne. I moje tělo mi řeklo dost!

Poznal se ve vaší knize někdo?

Zatím o ničem takovém nevím. Je ale pravda, že od čtenářů z mého okolí už mám na jednu z postav asi pět tipů, o koho by mohlo jít. Někdy nad tím žasnu. Dokonce jsem si vymyslela postavu bulvárního fotografa, a protože jsem nechtěla, aby postava někoho konkrétního připomínala, přimyslela jsem jí dlouhé zrzavé vlasy, protože žádného takového fotografa neznám. A teď mi v rozhlasu říkali, že v něm někoho opravdu poznali, i když vůbec nevím, o koho jde.

A co pan Jiří Drahoš? A zejména lidé z jeho tehdejšího volebního týmu? Už to četli? Nemůže se někdo cítit poškozen i přes vaše ujišťování, že román je fikcí a postavy neodpovídají skutečnosti?

S panem Drahošem jsme se vůbec nerozešli ve zlém, naopak, občas jsme i v kontaktu, ale co se týče knihy, nemám reakci ani od něj, ani z jeho nejbližšího okolí. Ovšem ani k tomu nevidím důvod.

Dokážete si představit, že byste se někdy vrátila do prostředí televizní žurnalistiky nebo do funkce tiskové mluvčí v oblasti politiky?

Jak se říká, nikdy neříkej nikdy, ale teď jsem na mateřské, mám před sebou ještě minimálně rok se synem doma. Že se vrátím k novinařině, to nevylučuji. Že bych se objevila jako mluvčí v nějaké politické kampani, mi už tak pravděpodobné nepřijde.

Už máte v hlavě další knihu? O čem bude? Zaznamenal jsem někde informaci, že se chystáte na změnu žánru a příští vaše kniha bude fantasy román.

Ano, touha napsat fantasy román mi probublává v hlavě. Zatím je to sice jen námět, ale láká mě, protože jsem teď na mateřské docela nasáklá dětským vnímáním světa a přemýšlím trochu jinak. Takže bych si chtěla zkusit pohádku, která by dokázala oslovit i dospělé. A hlavně bych chtěla napsat konečně něco optimistického, protože mé předchozí dvě knihy optimistické rozhodně nebyly.

Aleš Honus | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.