Aleš Honus
Foto: Aleš Honus
Cesta k současné podobě festivalu, který už několik let nese podtitul ART & LIFE a odehrává se v architektonicky impozantní historické části Poruby, přitom byla dlouhá a možná by vydala na celou knihu. Festival v ulicích vznikl před patnácti lety a jeho původní myšlenkou bylo přinést jakousi ochutnávku festivalu Colours of Ostrava, oživit centrum města a nabídnout lidem umění zdarma, a to včetně zahraničních world music kapel, které byly o pár dní později k vidění i na Colours. První ročníky se konaly v ostravském Trojhalí, na Masarykově náměstí i na Černé louce.
Czech Music Crossroads je naproti tomu hudební konference a showcase festival určený hudebním profesionálům ze zahraničí i vážnějším zájemcům o muziku, který funguje i jako exportní platforma pro českou a středoevropskou world music, jazz, folk a alternativní žánry.
Akce se konaly původně odděleně, v jiných termínech a na jiných místech, od roku 2023 však po přestěhování do Poruby fungují souběžně a letos poprvé se všechny koncerty Czech Music Crossroads odehrály nikoliv v Domě kultury Poklad, jako v několika posledních letech, ale právě jen v ulicích. Ať už k takovému vývoji vedly jakékoliv důvody, současný model je třeba hodnotit velmi pozitivně.
Plné propojení programu nejvyšších uměleckých kvalit, který je určen pro účastníky odborné konference, je obrovským bonusem pro běžné návštěvníky rodiny s dětmi, seniory i náhodné kolemjdoucí, kteří tak dostávají možnost bezplatně objevovat a ochutnávat hudbu, na kterou se jinak platí vysoké vstupné.
Hlavní třída v Porubě včetně Alšova náměstí a přilehlých prostranství nabídla v pátek a v sobotu diametrálně odlišný zážitek, než tomu bývá v případě městských slavností v jiných lokalitách. Namísto podbízivých hitů, známých z komerčních rádií, se ulicemi linuly tóny západoafrického balafonu, s nimiž dorazilo seskupení Kanazoé Orkestra, japonské funky v podání Billyroom či norský soul kapely Sūn Byrd, energické rytmy romské kapely Terne Čhave, hudba vynikající česko-polské písničkářky Beaty Bocek či slovenských vokálních čarodějek z kapely Neha!
Bylo velmi osvěžující sledovat publikum, z nichž převážná část se s těmito interprety setkala asi poprvé, s jakým zaujetím si koncerty užívá.
Upřímně řečeno, většina návštěvníků Festivalu v ulicích asi na akci nedorazila proto, aby si poslechla všechny koncerty na dvou hlavních scénách, některá vystoupení mohla většinové publikum nechat zcela chladnými, o to ale vůbec nejde. Koho nevzala za srdce hudba, ten si mohl užít vystoupení performerů a artistů nebo třeba nechat své děti povozit na obří čtyřmetrové dračici Joséphine.
Zatímco někteří návštěvníci tak na Festivalu v ulicích strávili celé dva dny hlavně na koncertech, pro řadu jiných byl hlavním důvodem návštěvy právě zábavní program, který si ovšem také přísně držel laťku vysoké kvality.
Tropické, pro některé lidi až nesnesitelné počasí se sice negativně projevilo na návštěvnosti zejména prvních odpoledních koncertů, účast publika tedy asi nebyla historicky nejvyšší, přesto byla více než slušná. Řadově šlo během dvou dnů jistě o vyšší tisíce lidí.
Fakt, že se před pár lety Festival v ulicích přesunul z centra, může městský obvod Ostrava-Poruba považovat za velkou výhru. Svou kvalitou akce zcela zastiňuje program srovnatelných tuzemských městských letních slavností, jejichž význam končí za hranicemi katastru. Zároveň může porubská akce nabídnout jiným městům inspiraci, jak namíchat skutečně kvalitní kulturní a volnočasové menu pro co nejširší spektrum publika, včetně toho náročnějšího, která hledá skutečnou kvalitu, nikoliv jen prvoplánovou líbivost.