Milan Bátor
Foto: Milan Bátor
Skladby vesměs v těžko definovatelných rytmech byly stylově podobné kultovním King Crimson, kde Harrison bubnuje, ale celkové vyznění písní bylo jemnější. Největší pozornost si pochopitelně získal mladě vypadající padesátník Harrison. Svou impozantní sadou bicích určoval celkový sound kapely. Jeho hra byla precizní, plná barev a dynamiky.
Zpěvák a kytarista 05ric byl sice hůř slyšet, ale i tak působil jako nepsaný lídr kapely. Jeho kytarová síla a náročné pěvecké linky byly invenční. Skvělá byla hlavně jeho spolupráce s druhým kytaristou, hlavně v momentech, kdy hráli současně každý v jiném rytmu. To bylo neuvěřitelné.
Písně kapely oscilují mezi progresivním rockem a jazz rockem. Vesměs měly stejnou formu: sloku, refrén, instrumentální mezihru a znovu refrén. Těžko říct, kolik návštěvníků večera bylo schopno „číst“ v složitých kombinovaných rytmech. Jisté však bylo, že náročné skladby Harrisona a 05Rice baví a publikum to ocenilo dlouhým srdečným potleskem po každé skladbě .
