Lukáš Kowala
Už to tak vypadá, že Divadlo Mír se postupně stává hlavním českým distributorem komedií francouzského autora Francise Vebera a herec Michal Sedláček si vytváří patent na postavu Françoise Pignona. Divadlo vsadilo na kvalitního režiséra situačních komedií Petra Gábora a udělalo dobře. Publiku sobotní premiéry se tak dostalo osvědčeného humoru, který stále dobře funguje, ať již to je ve filmu, či na divadle. Co je však nejradostnějším zjištěním je to, že na jevišti funguje rovněž dokonalá souhra tří velkých komiků - Michala Sedláčka, nově angažovaného Josefa Kaluži i jednoho ze čtyř tygrů Robina Ferra. Ani ostatní herci však nezůstávají pozadu a Kondomedie se tak stává příjemnou odlehčenou podívanou a po několika repertoárových přešlapech Divadlo Mír tentokrát opět ukazuje, že humor je jeho silnou doménou.
Francouzský divadelník a filmař Francis Veber je vlastně takový Brouk Pytlík, práce všeho druhu, a nutno dodat, že všechny tyto práce zvládá více než obstojně. Kromě psaní scénářů vystupuje také jako herec, dramatik, režisér, producent a začínal rovněž jako novinář. Zejména v evropském prostředí jsou populární jeho filmové komedie. Kdo by neznal např. filmy Blbec k večeři nebo Drž hubu!. Stejně tak i Kondomedie má svůj předobraz ve svém filmovém zpracování, které režíroval Veber v roce 2001 podle vlastního scénáře. A rovněž zde vystupuje jako hlavní postava autorem vytvořená figurka – François Pignon, jenž již od začátku sedmdesátých let doprovází jeho autorské práce. Pignon se tak stal, za více než padesát let od svého vzniku, synonymem pro šedou myšku, dobromyslného naivu, věčně roztržitého, nepříliš bystrého, ale téměř vždy laskavého člověka.
Dramaturg David Vyhnánek proto zcela logicky sáhl po tom, co se setkalo s diváckým úspěchem, ale i s kladnými recenzemi kritiků. A do třetice tak zařadil do repertoáru Veberovu komedii, která nabídne Pignona jako hlavní postavu. Zatímco komedii Blbec k večeři si David Vyhnánek režíroval sám (premiéra proběhla v roce 2023), v případě inscenace Kondomedie si zopakoval režii osvědčený Peter Gábor, který byl již u režie Chlapa na zabití (premiéra v roce 2021).
Peterovi Gáborovi se podařilo udržet tempo hry na uzdě a zároveň humor nesklouzává nikdy za hranu únosnosti, jak je bohužel u podobných situačních komedií častým zvykem. Přestože některé situace byly na premiéře hodně na hraně (Sedláček s velkým gumovým kondomem na hlavě), dokázal Gábor režijně celou inscenaci vybalancovat tak, že cílová skupina Divadla Mír může být více než spokojena a herce se podařilo zkrotit natolik, že dokázali potlačit své „mírovské“ ego a perfektně se vcítili do svých postav. Pod zdánlivou jednoduchostí a prvoplánovým humorem se však nachází i satira na dnešní hyperkorektní společnost. S nadsázkou odkrývá pokrytectví v prostředí korporátu, které vrcholí tím, že se domnělý homosexuál Pignon dostává až do alegorického vozu jedoucího v čele průvodu na Gay Pridu.
Veberova předloha je velmi dobře napsaná a přestože se dotýká mnoho palčivých témat, troufnu si říct, že nikoho neuráží a i po více než dvaceti letech od prvního uvedení působí pořád svěžím dojmem. Kondomedie nabízí celou řadu vtipných momentů, které všechny vycházejí z jednoduchého situačního humoru. Nenápadný účetní v továrně na kondomy François Pignon (Michal Sedláček) se jednoho dne dozví, že z důvodu úbytku stavů zaměstnanců bude co nevidět propuštěn. Poté, co se doma neúspěšně snaží spáchat sebevraždu skokem z okna svého bytu, je zachráněn starším sousedem Belonem (Josef Kaluža), který mu namluví, ať v práci předstírá, že je homosexuál. LGBT kampaň a hyperkorektní doba ho ochrání, přece by továrna na kondomy nevyhodila zástupce homosexuální menšiny.
V práci Pignon zaměstnancům podsune svou uměle vytvořenou fotografii v kožených kalhotách s holým zadkem. PR manažer Guillaume (Vojtěch Lipina) přesvědčí hyperkorektního, ale stejně skrytě homofobního ředitele firmy Kopla (Filip Černý), že Pignon musí zůstat na své pozici, jinak by propukl skandál. Manažer zároveň přesvědčí i největšího Pignonova nepřítele, machistu a homofoba Santiniho (Robin Ferro), který pracuje na personálním oddělení, aby se pokusil svůj vztah k Pignonovi přehodnotit. Koho však potěší informace o plánovaném vyhazovu Pignona, je mladá účetní a místní zvědavá drbna Ariane (Beáta Hrnčiříková), která by ráda na jeho místě viděla nějakého mladého kolegu, na kterého by byl mnohem lepší pohled. Jediný, komu celá situace kolem provalené homosexuality vrtá hlavou, je slečna Bertrandová, účetní, která s Pignonem sdílí společnou kancelář (Jana Posníková), a rozhodne se, že přijde celé záhadě na kloub…
Jak již je u inscenací Divadla Mír zvykem, diváci mohou vidět na jevišti perfektní práci s prostorem. Mistr scénografie Michal Syrový, který spolupracuje s divadly napříč celým Českem a Slovenskem, dostal v rámci inscenace výrazný prostor. Jednotlivé situace jsou tak podpořeny důmyslnou scénografií. V popředí jeviště se rozprostírají dva prostory, kde se na levé straně odehrávají scény z prostředí Pignonova malého 1+kk bytu, malé šedé a unylé klícky, kde se nachází postel, toaleta i kuchyňská linka na prostoru pár metrů. Napravo se pak na mnohem větším prostoru táhne dlouhá účetní kancelář s nezbytnými křesílky, počítači a šanony a v horním prostoru umístněnou dlouhou nasvícenou spermií, symbolem vášně, kterou může gumová ochrana ještě zdokonalit.
V zadní části jeviště se pak nachází prosklená chodba korporátu, skrze kterou se vchází do kanceláře a která je rovněž využívaná jako druhý hrací plán pro herce v další linii. Plynulým přechodům mezi jednotlivými scénami v Pignonově bytě a účetní kanceláří napomáhá kromě precizního nasvícení scény rovněž i hudba Petra Gábora ml., který pro Mír nekomponuje poprvé, podílel se již na inscenaci Blbec k večeři.
Zkušená kostýmní výtvarnice Alena Schäferová navrhla kostýmy, které nepřebíjejí dominantní scénografii, ale decentně podtrhují korporátní atmosféru inscenace. Ředitel (Filip Černý) se tak pohybuje na jevišti v elegantním obleku s vázankou, PR vedoucí (Vojtěch Lipina) má na sobě ležérně moderní oblek a spíše do devadesátých let svým oblekem zapadá starý dobrák Pignon (Michal Sedláček). Schäferová se tak mohla alespoň vyřádit v úvodní scéně, kdy zaměstnanci korporátu natáčejí reklamu na kondomy. A všude dokola můžeme vidět pobíhat komparzisty jako spermie v bílé kombinéze s dlouhým vlajícím ocáskem na hlavě.
Co ovšem Divadlo Mír opravdu umí a v čem je široko daleko nejlepší, je přitáhnout k sobě nejlepší komiky a plně využít jejich potenciálu. Kromě čtyř Tygrů, z nichž se v Kondomedii objevil na jevišti pouze Robin Ferro, se může v současnosti Divadlo Mír pochlubit i novými přírůstky Josefem Kalužou a Vojtěchem Lipinou. Oba přicházejí z oceňované Komorní scény Aréna a byť již oba s hraním na jevišti Divadla Mír mají zkušenosti, nyní se plně stávají součastí populárního hereckého týmu. Charismatický Vojtěch Lipina skvěle, byť na menším prostoru, ztvárňuje PR manažera, který s humorem a věčně pozitivní náladou dokáže tahat za nitky v korporátu a naklánět si tak zaměstnance na svou stranu.
Naopak Josef Kaluža v roli potrhlého souseda se na jevišti setkává, s výjimkou závěrečné společné scény, pouze s Michalem Sedláčkem v roli Pignona. Jejich vzájemné dialogy a komické střety patří k tomu nejlepšímu, co můžou diváci během celého večera vidět. Na jevišti se sešli dva výteční komici, kteří jsou perfektní jak ve slovním humoru, tak i ve výsledné gestikulaci a práci s pohybem. Kaluža dokonale ovládá svou intonaci a své humorné dialogy dokáže perfektně načasovat. Diváci se mohli přesvědčit, že zvládá rovněž i improvizaci. Sedláček se zase stává mistrem pádů, zakopnutí, a zaškobrtnutí, perfektně ovládá situace dějící se tady a teď, na které posléze navazují další postavy a děj tak může plynout (jak jinak než) ke šťastnému závěru.
Svůj osobitý humor nabídl samozřejmě i Robin Ferro, jehož proměna z machistického hromotluka ve zkrotlého beránka, který Pignonovi přináší darem růžový svetřík, je obdivuhodná. Zde je již vidět letitá škola Divadla Mír a divák se mnohdy neubrání pocitu, že v některých momentech jakoby namísto Robina Ferra viděl na jevišti Štěpána Kozuba. K celkové poetice Divadla Mír přispívají i ostatní herci. Filip Černý prostřednictvím svého výrazného a mírně karikujícího herectví ve své postavě ztvárňuje vše, co prvoplánově od ředitele korporátu očekáváme. Přehnaná pokrytecká korektnost, na druhou stranu ale také flirtování s podřízenou.
Jana Posníková zase představuje oddanou vedoucí účtárny s věčnou smůlou na chlapy. Je tak jediným člověkem v továrně na kondomy, pro koho není Pignon pouze terčem posměchu. Svým důrazným herectvím si získává diváky. Divadlo Mír tak nachází vedle skvělé komičky Lady Bělaškové další výraznou ženskou tvář. V neposlední řadě potěší i výstup Beáty Hrnčiříkové, která se převtělila do postavy, kterou musí znát každý, kdo alespoň chvíli pracoval v korporátu. Mladou ženu více než práce zajímají nejnovější drby, které rychlostí blesku roztrousí po celém pracovišti. Její kolegové by měli vypadat jako hollywoodští herci a jejich pracovní nasazení je vedlejší. Hrnčiříková je ve své roli velmi autentická, byť dostala pouze minimální prostor.
Výsledek je jasně čitelný. Pokud Divadlo Mír bude stavět na silném a osvědčeném textu, nemusí se bát, že by šláplo vedle. Výborná režie, scénografie i stále rozšiřovaná stáj kvalitních herců dokážou vytvořit solidní zábavu. Zábavu takovou, že se necháte strhnout a během ovací ve stoje se k většinovému publiku rádi přidáte.
*
Kondomedie. Autor Francis Veber. Režie Peter Gábor. Dramaturgie David Vyhnánek. Scéna Michal Syrový. Kostýmy Alena Schäferová. Hudba Peter Gábor ml. Recenze je psaná z premiéry uvedené Divadlem Mír v Ostravě v sobotu 24. října 2026.
