Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Atd. Korunovační klenoty jdou v Ostravě na dračku, chodí na ně až stovky lidí denně

Korunovační klenoty jdou v Ostravě na dračku, chodí na ně až stovky lidí denně

3.1.2017 Atd.

Obrovským návštěvnickým hitem se podle očekávání stala výstava replik korunovačních klenotů, která je od počátku prosince k vidění v Ostravském muzeu. Jde sice o repliky, jejich hodnota je přesto velmi vysoká. Ostrava je navíc v takovém množství vystavuje jako první na světě, a tak není divu, že expozici denně přicházejí zhlédnout stovky lidí.

Zvětšit obrázek

Návštěvníci výstavy korunovačních klenotů v Ostravském muzeu.
Foto: Věra Gřondělová

Výstava s názvem Korunovační klenoty v dějinách světa nabízí více než osm desítek replik, a to nejen těch neznámějších královských korun, jako jsou hned čtyři koruny vztahující se ke Karlu IV, následně třeba k Napoleonovi nebo rakousko-uherským panovníkům a dalším významným říším Evropy. Vítaným kontrastem je možnost prohlédnout si i některé originály z opačných končin světa. K vidění jsou třeba panovnické šperky zdobící vladaře známých říší z Asie, Ameriky či z rodu afrických kmenů.

Na možnost nahlédnout na ozdoby korunovaných hlav se tak hrnou davy, dokonce i o svátcích se tady denně vyskytly na tři stovky zájemců, místních ale i cizinců. „Od 9. prosince, kdy byla výstava otevřena pro veřejnost, do konce roku ji zhlédlo 3797 návštěvníků,“ říká ředitelka muzea Jiřina Kábrtová. Výstava ovšem zdaleka nekončí a bude se ještě rozšiřovat o doprovodný program.

Expozice se nachází v horním patře, tvoří ji tři místnosti a další doplňková dokumentace je umístěna na chodbě muzea. Tady jsou k vidění zvětšené fotografie míst, kde docházelo v historii ke korunovačním slavnostem panovníků, třeba katedrála ve Wormsu. V dalším oddělení jsou pak snímky některých doposud žijících vladařů. Nechybí tady ani historický portrét z korunovace královny Alžběty.

Ještě než se návštěvník seznámí s replikou údajně nejkrásnější koruny mezi evropskými vladaři, čeká jej místnost s exotickými exponáty. „Do exotických zemí nás zavede koruna Siamského království, oči přecházejí nad třpytem a krásou korun dynastie Pahlaví či korunou etiopského císaře Menelika II. Nechybí ani replika zlaté koruny Inků, jejíž originál je ve Zlatém muzeu v Limě,“ říká Jiřina Kábrtová.

K vidění jsou dokonce rekonstruované exponáty, jejichž originály už neexistují, to je třeba případ neobvykle tvarované aztécké koruny s ptačím peřím. Velmi zvláštní je africká koruna složena s různobarevných perliček, kterou zdobí šestnáct opeřenců. Pak jsou tady třeba překvapivě asketické egyptské koruny a jako speciální bonus replika výpravně zdobené koruny královny Kleopatry, která byla vytvořena podle slavného filmu s Elizabeth Taylorovou. Vedle ní se tady ale nacházejí vzácné a skutečně pravé exponáty z Tibetu.

Pohled do části výstavy. (Foto: Věra Gřondělová)

Divácky očekávaná nádhera plná třpytivých kamenů a zlata se nachází až ve dvou dalších místnostech, které jsou v těsném sousedství. V té první jsou k vidění ty nejznámější klenoty z naší historie. Některé mají i své legendy. „To je případ Svatoštěpánské koruny Uherského království, jejíž kříž nakřivo na vrcholu koruny vyvolává řadu teorií a pověstí. Máme tady také vystavenu nádherně zdobenou rakouskou císařskou korunu, jejíž součástí je jablko a žezlo, společně nás zavedou ke známému panovníkovi Rudolfu II. Zastoupena je také celá škála korun, prezentujících dosud vládnoucí panovníky Velké Británie, Dánska, Nizozemí nebo Švédska,“ říká Jiřina Kábrtová. Právě koruna Rudofa II. má svou nádherou a elegantním tvarem pověst nejkrásnější koruny z řad evropských panovníků.

Výstavní perlou je také pocta loňskému výročí 700 let od narození Karla IV. „Všichni se loni předháněli, kdo udělá Karlu IV. větší poctu. My nejsme takové muzeum, kterému by z celého světa zapůjčili originály, Karla IV. tedy oslavujeme tím, že ukazujeme veřejnosti všechny čtyři jeho koruny, které byl oprávněn na své vznešené hlavě nosit. Například je tady zastoupena Svatováclavská koruna, v originále je posazena na bustě Karla IV. v Dómské pokladnici v Cáchách. U nás v muzeu se objevuje už podruhé,“ vysvětluje ředitelka muzea.

Všechny vystavené exponáty jsou dílem již zesnulého klenotníka Jürgena Abelera z německého Wuppertalu. „Je završitelem rozsáhlého díla, na kterém se podílel už jeho otec. Setkali jsme se s ním ještě ke sklonku života a byl ochoten tyto exponáty poprvé v tak velké šíři zapůjčit. Trvalo to sedm let. Mají se čím pochlubit, i když jsou koruny zdobeny pouhými „náhražkami“ světoznámých diamantů jako je legendární Hora světla čili Koh-i-noor nebo Druhá africká hvězda, přesto si uvědomíme jejich obrovskou hodnotu. Proslulá je koruna francouzského krále Ludvíka XV. a vidíme i velikášství Napoleona I. Vystavujeme několik jeho korun i speciální vavřínový věnec,“ dodává Jiřina Kábrtová.

V řadě případů jsou repliky vytvořené na základě dochovaných obrazů. Jak moc se tato forma může lišit o skutečnosti, si může návštěvník udělat úsudek sám, když si prohlédne reprodukci koruny Karla IV. na obraze Mistra Theodorika. Neodpovídá ani jedné ze čtyř vystavených. Ale v případě vladařských klenotů, které byly už dříve v bouřlivé historii roztaveny revolucionáři, se nelze ničeho jiného zachytit.

Korunovační klenoty se v Ostravě neobjevily jen samy pro sebe, ale patří do portfolia, kterým se Ostravské muzeum připojuje k oslavám 750 let od první písemné zmínky o městě (1267), které budou probíhat po celý rok 2017. Expozice bude k vidění až do 5. března 2017.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.