Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Nová nahrávka kapely Point of Few je přelomovým počinem současné české hudby

Nová nahrávka kapely Point of Few je přelomovým počinem současné české hudby

12.8.2022 Hudba

Album Open to Closeness, které vydala ostravská kapela Point of Few, naznačuje svou hudbou otevřenost nejrůznějším podnětům, ale současně má jasně definovanou koncepci a vizionářský zvuk. Nahrávka má také nezanedbatelné morální poselství, které činí z Point Of Few jednu z nejsympatičtějších a nejzásadnějších post-jazzových formací přítomnosti.

Tohle album je jedním ze splněných snů. Vzniklo z čisté touhy a potřeby něco naléhavého sdělit. Vydat svědectví, jasně vypointovaný názor, nebát se… Point Of Few si s albem Open to Closeness říkají důrazně o pozornost.

Kapela ho nahrála ve složení Petr Smékal (tenorsaxofon), Radim Přidal (kytara), Vlastimil Škoda (baskytara), Marek Antoňů (bicí) a Jason Lindner (klávesy a sound design). Nahrávka vznikla ve Studiu Na Orlí v Brně, nadčasový zvuk zajistil Jiří Novotný ve spolupráci s Jasonem Lindnerem. Půvabnou grafiku alba vytvořili Tobiáš Grolich (cover design), Atelier Fra Fra (Roman Franc, Gabriel Fragner a David Mackovič) a Lucie L. Fišerová (Image editing).

Album otevírá eponymní kompozice Open to Closeness. Mysteriózní hádanka s nevypočitatelným rytmem a melodií saxofonu, kterou následně posouvají klávesy k nejrůznějším chromatickým sekvencím. Skladba má sugestivní atmosféru a elektronické zvuky jí dávají až futuristický koncept. Saxofon svým tématem zahajuje také následující Octopus´ Dream. Krátké pregnantní téma přeruší doprovodná vyhrávka kytary, která poskytne další sólové možnosti. Skladba se harmonicky vyvíjí i nadále, její forma rozhodně není předvídatelná, o čemž svědčí basový motiv čtyř tónů, který se dále rozvíjí a prorůstá elektronikou a jemným podkresem perkusí. Point Of Few zde skvěle pracují také s tempy a tichem, které je významným prostředkem výrazu.

Kompozice 3Stories upoutá hned zpočátku výraznou harmonií a agilní kombinací bicích, které vyvažují jednoduchou melodii progresivní výstavbou. Ústřední téma se mnohokrát opakuje a ústí do atmosférické plochy, jejíž zvuk je drsnější a naléhavý. V hudbě se objevují zajímavé zvukové prvky, které svědčí o naprosté otevřenosti Point Of Few.

Jedna z nejniternějších kompozic alba je nepochybně David Attenborough. Skladba nese jméno i hlas jednoho z nejvýznamnějších přírodovědců 20. století záměrně. Podle jeho bestselleru Život na naší planetě Netflix natočil stejnojmenný dokument, který je alarmujícím svědectvím o stavu planety. Ve své dosud nejosobnější a nejotevřenější zpovědi se Attenborough ohlíží za svým životem a historií vývoje života na Zemi. Není to radostná zvěst, ale kdo se nebojí pravdy, dokáže ji akceptovat. Pont Of Few zrcadlí memento slavného vědce svou hudbou báječně. S podobně znepokojivým, ale přitom odhodlaným přístupem naznačuje připravenost postavit se výzvám a udělat svou vlastní cestou něco pro to, aby se Země nestala pouze pohřebištěm iluzí a snů o hezkém životě.

Aktuální feeling má Sheik´s Lament, která ukazuje, že hudba Point Of Few je prosycena aktuálními trendy v jazzové i post-jazzové sféře. Ctitelé tradičního přístupu si tady asi příliš nepochutnají, protože východiskem současného jazzu je především neomezená konexe s příbuznými žánry, kterými jsou progresivní post-rock, současná vážná hudba a široká škála elektronických, ale i populárních a folklorních odnoží. Point Of Few z obrovského portfolia možných žánrových a stylových inspirací čerpá velmi obezřetně. Jejich zvuk a nástrojový projev je jasně definovaný a nabízí i v oné pluralitě názorovou čitelnost a něco důvěrně známého. Skvělým groovem a bryskním tempem je nabitá kompozice Memory of a Fringe, v níž stojí za pozornost hlavně dialog baskytary a kytary. To je prostě nádhera. Samozřejmě nelze si odmyslet vynikající bicí, které jsou hnacím motorem všech skladeb.

We Might Never Be Together je kontrastní rozlehlá balada plná nostalgie, pochybností a umně vrstveného napětí v podobě cirkulace dvou sousedních tónů. Onomatopoeia svým názvem konotuje zvukomalebná slova napodobující reálné zvuky přírody. Existuje teorie, že to byla první slova, která člověk na úsvitu věků objevil. Atmosféra písně je možná i proto tajemná, plná zvláštních zvukových obrazů a harmonických podivuhodností. A do toho všeho přichází epické tenorsaxofonové sólo, které přímo mluví, maluje a vypráví. Radio Medoly může na první pohled vypadat jako přesmyčka slova melody. Možná je to záměr, možná to má jiný význam. Kdo ví. Není to teď podstatné. Důležitější je, že poslední kompozice důstojně a stylově uzavírá tohle spektakulární album.

Point Of Few připravili kolekci, která se může bez obav přičíst k nejzásadnějším hudebním počinům současnosti. Teď nemyslím pouze na tuzemském písečku, ale rozhodně v širokém mezinárodním spektru žánrově přesahové hudby. Open to Closeness je deska, která vyjadřuje něco, co každá dobrá hudba primárně má mít, jen dosáhnout toho je velmi obtížné.

Řečeno zjednodušeně, tohle album není pouze ryzí abstrakcí a relaxační zónou oddychu, jak se po hudbě dnes nejčastěji vyžaduje. Open to Closeness je zřetelnou a přesně formulovanou ozvěnou lidské existence. Má názor a nebojí se ho konfrontovat s celou řadou aspektů. Za nejpřínosnější považuji jeho aktuální zvuk, etický rozměr a muzikantskou pokoru. Ačkoli všichni členové této kapely jsou špičkoví muzikanti, není to přehlídka sólových exhibicí, ale kolektivní týmové dílo. Album Point Of Few svědčí o myšlenkové celistvosti, která je velmi inspirativní.

Point Of Few: Open To Closeness. Celkový čas: 52: 25.  Bivak Records, 2022

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.