Chceme být divácky vstřícní, ale nepodbízet se, říká dramaturg české scény Těšínského divadla Ivan Misař

Jakým způsobem na těšínské scéně funguje úloha dramaturga? Je to standartní jako v jiných divadlech, anebo vzhledem k výjimečnému postavení divadla, které je jako jediné u nás dvojjazyčné, má tato funkce svá jedinečná specifika?

I když pod střechou Těšínského divadla působí tři soubory (česká scéna, polská scéna a divadlo loutek Bajka) není jejich dramaturgie na sobě závislá. Jen občas se přihodí, že se obě scény spojí a vznikne inscenace která svým významem daleko překročí hranice regionu. Takovým příkladem je dnes už pověstné Těšínské nebe.

Kolik titulů každoročně nasadíte? A kolik jich přežije sezónní trvání?

Česká scéna nastuduje každou sezónu šest nových titulů. Snažíme se samozřejmě o vyváženost a žánrovou pestrost. I když se jedná o tituly umělecky hodnotné, některá z inscenací se těší většímu zájmu a hrajeme ji i v dalších sezónách. A počet některých repríz dosahuje čísel takřka rekordních. Například dětský muzikál Sněhurka má za sebou více než šest set repríz stejně jako Ferda Mravenec. Také další tituly pro děti a mládež jako Hrátky s čertem, Popelka a Zlatovláska, se hrají nejen na domácí scéně, ale skoro po celé republice.  Už nedílnou součástí repertoáru české scény jsou muzikály. Například Jedna noc na Karlštejně autorů Petr Markova a Zdeňka Bartáka je na repertoáru už dvanáct sezón. Velice úspěšné jsou poslední dva tituly – muzikál na lidovou notu Kubo a původní inscenace Písničkář, která je inspirovaná osudy Karla Hašlera.

Které faktory pro výběr titulů jsou pro vás rozhodující?

E. F. Burian kdysi řekl, že divadlo by mělo sloužit, ale neposluhovat. My jsme si stanovili takové tři zásady. Na prvním místě je divák, pro kterého hrajeme. Následuje herecký soubor, pro který se snažíme vybírat tituly skýtající herecké příležitosti a umělecký růst. A je to podmíněno uměleckou hodnotou zvoleného repertoáru. Chceme být vstřícní, ale nepodbíziví. Samozřejmě, že výběr repertoáru musí mít na paměti i stav hereckého souboru, jeho typové rozložení. Také je třeba mít na zřeteli, že polovinu souboru tvoří mladí herci, absolventi konzervatoře, kteří jsou na začátku své umělecké dráhy. Jan Werich kdysi řekl: „Mládí a elán je umělecká kvalita.“ A z toho se snažíme s uměleckým šéfem Miloslavem Čížkem vycházet. Takže se snažíme uplatnit citlivý přístup.

S jakým typem diváka u vás na maloměstě musíte počítat?

Nejsem zcela přesvědčen, že charakter diváka určuje velikost města, ve kterém divadlo působí, spíše je třeba brát v úvahu atmosféru celého regionu. Domnívám se, že většina našich regionálních repertoárových divadel má podobné složení publika, jsou to diváci střední a starší generace. Proto se v Těšínském divadle snažíme si diváky vychovávat. V dramaturgii se dlouhodobě vyskytují tituly zaměřené na děti a mládež. Svou roli hraje i muzikálový repertoár, se kterým sklízíme zasloužené úspěchy nejenom na domácí scéně, ale i v zahraničí. Muzikály jako Báthoryčka, František z Assisi a Kubo mají velký úspěch na Slovensku, kam v poslední době zajíždíme. Ostatně cena Thálie a tři účasti v širší nominaci také o něčem vypovídají.

Nakolik výběr titulů určuje charakter zájezdového divadla, kterým Těšínské divadlo je?

To, že jsme zájezdové divadlo, nemá na volbu repertoáru téměř žádný vliv, protože složení publika na „štacích“ je podobné jako na domácí scéně.

Které konkrétní kusy v příští sezóně může vás divák očekávat a čím pro něj mohou být pozoruhodné?

Ve nové sezóně nabídneme našim divákům například komedii Woodyho Allena Zahraj to znovu, Same, hudebně pohybovou inscenaci PA DI PA RÉ, pod kterou je podepsaný našim divákům důvěrně známý Jaro Moravčík, Shakespearův Večer tříkrálový, hru Morálka paní Dulské Gabriely Zapolské a divácky poutavou a velké herecké příležitosti nabízející Kočičí hru Istvana Orkényho. Snažíme se plnit ony tři výše uvedené zásady, o kterých jsem mluvil.

Vybočují některé z těchto her z obvyklé nabídky? A čím?

Zvýšené pozornosti se bude určitě těšit titul PA DI PA RÉ. Moravčík je nejen vynikající choreograf, ale i osobitý režisér a mnozí diváci mají v paměti jeho nonverbální pohybovou inscenaci Diagnóza, která bodovala i mimo náš region.

Daří se vám nacházet tituly šité na míru vašemu souboru anebo je musíte více upravovat?

Zatím se daří vybírat takové tituly, které je herecký soubor schopen zvládnout. Asi by nebylo prospěšné různými úpravami nabízet cestu vedoucí ke kompromisům. Jen zdoláváním náročných úkolů herec roste, ne jejich obcházením.

Máte nějaké vysněné předlohy, které jste si přál na Těšínské scéně uvést a zatím se vám to nepodařilo?

Mým snem je uvést v Těšínském divadle hru E.F. Buriana Vojna.