Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Obraz & Slovo Šéf PLATO Marek Pokorný: Sochy rozmístěné v centru Ostravy jsou plivnutím do tváře zdejší umělecké scény

Šéf PLATO Marek Pokorný: Sochy rozmístěné v centru Ostravy jsou plivnutím do tváře zdejší umělecké scény

23.6.2018 Obraz & Slovo

Rozmístění soch v centru Ostravy a také na frekventovaných místech v Ostravě-Porubě, ke kterým došlo v rámci projektu Sculpture Line, se hrubě nelíbí řediteli ostravské městské galerie PLATO Markovi Pokornému. A to přesto, že rozmístění je pouze dočasné a sochy na podzim z Ostravy zmizí. Zveřejňujeme jeho spontánně zaslanou reakci na sobotní článek, který o umístění těchto soch referoval.

Zvětšit obrázek

Dočasná socha klavíru a zřejmě trvale umístěná socha Janáčka na Jiráskově náměstí.
Foto: Aleš Honus

Jediný hodnotící výraz, se kterým jsem ochoten se z článku v deníku Ostravan.cz o projektu Sculpture Line stoprocentně ztotožnit, je „kobercový nálet“. Akceptace nabídky na osazení veřejného prostoru zcela průměrnými, zato rozměrnými sochami bez ohledu na městský kontext je plivnutím do tváře ostravské umělecké scény, zejména těm jejím aktivním aktérům, kteří se od 90. let snaží vstoupit do urbánní situace.

Ať už je to festival akčního umění a performance Malamut anebo v článku zmiňovaná Kukačka, potýkají se jejich pořadatelé průběžně s obstrukcemi či nezájmem politické reprezentace města a městských částí a při jednání s úřady jsou konfrontování s nepochopením a překážkami. Přitom obě akce vyrostly z potřeb a kreativity lidí spojených s Ostravou a zároveň si za cenu řady obětí vydobyly respekt a pozornost především za hranicemi města a kraje. Výrazně a dlouhodobě přispívaly k tomu, že Ostrava zůstala na mapě umění i v dobách výrazného útlumu.

Pokud k tomu, co je dnes na ostravské umělecké scéně nosné, přičteme vzpomínku na Sympozium prostorových forem z konce 60. let, vyjeví se absurdita outsourcingu, k němuž se nyní sáhlo. Zásah, který město v poslední době dostalo v podobě Janáčkovy sochy na Jiráskově náměstí a chystaného odhalení Karla Kryla u budovy Českého rozhlasu či právě prostřednictvím invaze z vesmíru v rámci Sculpture Line, tak vystavil smutné vysvědčení pro ty, kdo o podobě města rozhodují.

Politická reprezentace má rozumět městu a procesům, které souvisejí s jeho rozvojem. V oblasti péče o veřejný prostor a potřeby chápavé a inteligentní podpory projektů, které se opírají o místní energii, to – zdá se – tak úplně neplatí.

Pozitivní příklad nedávno otevřené Galerie Dukla v Ostravě-Porubě a s ní související úpravy části náměstí, který byl chytře dotažen díky místostarostce městské části Poruba, totiž vzápětí překryl právě smutek ze sochařské „výzdoby“ zprostředkované marketingovým projektem, jehož problematičnost nepotlačí ani angažmá sochaře Michala Gabriela.

O tom, že představitelům městské části Moravská Ostrava a Přívoz jde o kvalitu života v centru města, by mě přesvědčila spíše drobná opatření, po nichž bych se večer při procházení Stodolní ulicí nemusel bát či abych si tu po ránu nepřipadal jako v přístavní čtvrti v Hamburgu na konci 19. století. Fakt mi stačí málo.

(Autor je ředitelem příspěvkové organizace PLATO Ostrava)

Marek Pokorný | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.