Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Hlavní program Crossroads 2018, den první: Kořeny evropské hudby v současném outfitu

Hlavní program Crossroads 2018, den první: Kořeny evropské hudby v současném outfitu

17.7.2018 Hudba

Pátý ročník hudebního projektu Czech Music Crossroads 2018 má za sebou první den, který se v pondělí dopoledne nesl v tradičním rytmu konferencí a workshopů a hlavní odpolední program nabídl showcase kapel z České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska. Pestrou žánrovou spleť etnické world music, jazzu a elektroniky si vyslechlo několik desítek účastníků. V našem ohlédnutí se zaměříme právě na koncertní část Crossroads, která startovala v pondělí o půl páté a končila hluboko za hranicí půlnoci v nové platformě nazvané Electronic Mission.

Zvětšit obrázek

Polská kapela Krzikopa, která bude k vidění i na Colours ve středu.
Foto: Barka Fabiánová

Každý rok je pro mne koncertní program Czech Music Crossroads určitým soukromým svátkem, v jehož středu nejsem jako oslavenec, nýbrž jako host na velmi pečlivě vybrané hudební hostině. V letošním roce se sjely na konferenci a showcase na pozvání odborné poroty opět velmi zajímavé kapely a projekty ze středu Evropy. Program tradičně cirkuloval mezi horním sálem Starých koupelen a venkovní scénou Pod věží. A jaké kapely a umělci se v pondělí představily?

Členové kapely Bashavel. (Foto: Barka Fabiánová)

Program showcase otevřela energická formace Bashavel ze Slovenska. Progresivní gipsy jazz stavěl především na instrumentálních výkonech, kterými se blýskli hlavně cimbalista Marcel Comendat, houslista Stano Palúch a pianista Klaudius Kováč. Bashavel kombinovali rychlejší skladby s atmosférickými náladovými kompozicemi. Jejich styl je o lidovou píseň opřen jen letmo, daleko víc z muziky prosakovala svobodomyslná živelnost a spontánní improvizace, s níž chrlili kaskády tónů, stupnic a někdy i docela progresivní harmonické postupy. Osobně mně zklamal pouze zvuk elektrického piana, který byl akusticky rozplizlý, matný a nekonkrétní, což bylo vzhledem k časté sólové roli nástroje škoda.

Členové kapely Tázló. (Foto: Barka Fabiánová)

Druhá kapela Tázló z Maďarska zaujala svými vokály, akcentací nepravidelných rytmů s preferencí 7/8 taktu, tanečním elementem a solidním tahem na branku v zdařilých instrumentálních kreacích, z nichž upoutaly nejvíc housle a dřevěné lidové nástroje. Tázló se inspirují lidovou tvorbou Moldávie ve východní části Rumunska a jejich hudba se přidržela tradiční stylové čistoty a přirozenosti. V jejich soundu upoutaly tradiční nástroje, zejména pak nástroj zvaný kobza, který pochází z Rumunska.

Z koncertu kapely Čači Vorba. (Foto: Barka Fabiánová)

Čači Vorba je polská kapela, která na poli world music už patří k respektovaným jménům. Zpěvačka Maria Natanson vládne epickým, velkým a technicky dokonalým hlasem, pro který je přízračné pomalé, široké vibrato. V dalších písních vzala do ruky housle a ukázala, že ani ty nepatří k nějaké náhodné kratochvíli, neboť Natanson ujistila perfektní intonací a suverénním výrazem. Čači Vorba ukázala svůj hudební potenciál i chuť oslovit publikum. Karpatské a cikánské písně provázela rozmanitá atmosféra v rytmicky napěchovaných tanečních inspiracích, ale i v táhlých baladách s hlubokou nostalgií, kterou zvýraznily jemné sopránové rejstříky akordeonu včetně emocionálně procítěného zpěvu. Jednotlivé skladby dokázala kapela perfektně gradovat: když se zachytila nějakého dynamického prvku, rozvedla jej do maxima, ať už ve vokální improvizaci, nebo v podpoře rytmické složky využitím několika perkusí najednou více hráči. Podařilo se jim vyvolat sugestivní atmosféru, která se přelévala z jedné nálady do druhé.

Maďarská kapela Babra. (Foto: Barka Fabiánová)

Druhá maďarská kapela Babra hraje svěží a frenetický jihoslovanský folklór karpatské kotliny, pro který je příznačné využití strunných nástrojů, zejména pak tambury a různých dalších strunných mutací. Jejich živelný projev se nesl v durových stupnicích a rychlých bězích, které jistila odspodu charismatická kontrabasistka a zpěvačka Veronika Varga, hrající na basu trsátkem. Jasným tahounem kapely byl virtuóz na tamburášské nástroje Dániel Koller, který si v jedné písni zahrál i na bağlama. Velmi barevný zvuk Babry dosahoval místy díky častému využití různých tremol až symfonického charakteru. Kapela hrála bez bicích, ale přesto zapůsobila svou šlapající rytmikou. Vokál zpěvačky Vargy byl ve srovnání s předchozí kapelou méně dominantní, ale do jejich stylového rámce slušel dokonale. Častou položkou jejich songů bylo předávání sólových rolí a zrychlovací pasáže vedoucí k extatičnosti. Babra ukázala skvělou sehranost, k slyšení byly i vynikající instrumentální kreace.

Zabelov Group. (Foto: Barka Fabiánová)

Největší překvapení přišlo s následující dvoučlennou českou formací Zabelov Group. Éterický vysoký vokál zpěváka a současně akordeonisty rozčísly zdrcující rytmické struktury a samply bubeníka a Zabelov Group spustili svou sugestivní nálož jazzového crossoveru na pomezí elektroniky, psychedelie, avantgardy, ambientu a bůhví, čeho všeho ještě. Zajímavé bylo, jaké emoce z jejich důrazného vystoupení prosakovaly. I přes kompaktní zvukové hradby samplů, bicích a akordeonu jejich muzika oplývala jakousi zvláštní něhou, meditací, soustředěností k preciznímu hudebnímu tvaru, který se málokdy podaří takto pregnantně zformulovat. Některé písně uvodila delší téměř čtyřminutová předehra, která si zvukově nezadala s progresivními kompozicemi autorů spektrální hudby.

Titěrná práce se zvukem, prostorová kompozice, zdůraznění témbrové funkce hudby, ale i orgastický rituální atak v makabrózních rytmech, to vše způsobilo, že Zabelov se stali mým největším zážitkem prvního dne Crossroads. „Zůstaňte v kontaktu s námi, prosím“, vyjádřil přání jeden dua Zabelov Group po songu ze slibovaného alba s názvem Odvaha. Já osobně v kontaktu s nimi zůstanu, protože tohle přesně je zajímavá, nevšední cesta, kterou současná muzika může a musí kráčet.

Kapela KarpaTon. (Foto: Barka Fabiánová)

Následující slovenská KarpaTon je projektem multiinstrumentalisty a zpěváka Michala Smetanky. Jejich muzika je inspirována pestrou směsí folklorních kontaktů, kterých je slovenská hudba v zemplínské oblasti opravdu přehršle. Jejich vystoupení bylo zvláště pozoruhodné pro pestré střídání lidových nástrojů. Osobně mne nepřesvědčilo to, jak kapela zakončovala své skladby, stavba jejich písní místy postrádala logičtější nebo citlivější uzavření songů, na jiných místech zase působilo aranžmá jako nesourodý pelmel. Nezaujal mne ani odtažitý projev a vokál zpěvačky a celková koncepce jejich setu, ale věřím, že své příznivce si hudba KarpaTon získala.

Člen kapely Krzikopa. (Foto: Barka Fabiánová)

Polská Krzikopa předvedla na scéně pod věží svou hutnou hudební nálož v kombinaci akordeonu, dvou vokalistek a dýdžeje, který od svého mixpultu osadil spodní patra jejich slezskou lidovou písní inspirovanou tvorbu basovými groovy. Folklorní prvky v industriálnějším, elektronickém zvukovém hávu by mohly být podnětné, kdyby se s nimi pracovalo účelně. V koncepci Krzikopy však působily po několika písních mírně schematicky a stereotypně. Oceňuji, že zpěvačka uvodila každou píseň poutavým vyprávěním, o čem song pojednává, ale daleko víc mne zajímal hlasový projev, který byl příliš uniformní a čistě technicky a výrazově fádní.

Guessous Majda Mária a spol. (Foto: Barka Fabiánová)

První večer Crossroads uzavírala maďarsko-marocká zpěvačka a instrumentalistka Guessous Majda Mária se svou kapelou. V její osobnosti a hudbě, která z ní proudila, se skutečně proťaly prastaré hudební křižovatky, které do srdce Evropy přivezly hudbu tureckou, indickou i řeckou. Guessous upoutala svým překrásně zbarveným sametovým hlasem, který ovládá jedinečné umění kolorování melodie čtvrttóny a rychlými melismaty. Zpěvačka se doprovázela hrou na sazi a obklopila se znamenitými muzikanty, hrajícími na sitár, indické a arabské perkuse (darbuka, bendir). Zejména indický perkusionista vygradoval večer v znamenité improvizaci, v níž ukázal neuvěřitelně složité komplementární indické rytmy spojené s rytmickým vokálním projevem. Guessous upoutala také svým vnitřně vyrovnaným průvodním slovem a celkovým charisma, díky němuž tato kapela patřila k nespornému vrcholu prvního festivalového dne, kterému možná chyběl jen instrumentálně výraznější melodický nástroj.

Showcase prvního dne představil podle očekávání stylově pestrou směsici tradičního folkloru, ale i několika přesahů do jazzu (Bashavel) a elektroniky a konceptuálního umění (Zabelov Group). Nádherným zvukem a ryzím prostoupením různých vlivů upoutaly zejména Guessous Majda Mária, Čači Vorba a Babra. Novinkou letošní přehlídky bylo, že se upustilo od průvodního slova a kapely začínaly po elektronickém znamení. Obě scény byly velmi solidně nazvučené (venkovní scéna o trochu lépe), u poslední kapely venkovní scény (Krzikopa) byl zvuk zbytečně moc nahlas.

Proti loňskému roku, kdy vystoupení kontrabasisty Tomáše Lišky s projektem Invisible Faces vysoce převýšilo ostatní produkci, působil první den napříč hudebními styly spíše vyrovnaně a žádná kapela, snad s výjimkou Zabelov Group, vyloženě nestrměla.

Úterní koncertní program Czech Music Crossroads přinese další kapely, představí se i dva čeští zástupci Lenka Dusilová a kapela Tellemarkk. Osobně se těším i na mimořádně zajímavou kapelu Dálava, jejichž album The Book of Transfigurations patří k nejpozoruhodnějším loňským nahrávkám.

Čtěte také: Report z druhého dne Czech Music Crosroads 2018

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.