Festival Beats for Love přesáhl hranice běžné hudební produkce. Je to životní styl

Ačkoliv se organizátoři od letoška rozhodli nezveřejňovat počet návštěvníků, subjektivně lze s klidným svědomím uvést, že se jednalo o výrazně nejmasivnější ročník. Pokud chtěl někdo vidět největší hvězdy hodně zblízka, musel se prodírat pořádným davem natěšených fanoušků. A to nejen poslední den, jak bylo zvykem, ale de facto každý den. Ačkoliv předfestivalová prohlášení „o nejlepším line-upu“ mohla vyznívat trochu lacině, tak v tomto případě slova padla na úrodnou a pravdomluvnou půdu. Jednoznačný palec nahoru pro pořadatelský tým.

Závěr patřil mistrům, v tomto případě mistryním, protože jako poslední na Love Stage vystoupila belgická královna techna Charlotte De Witte. Nejspíš ne pro všechny, ale spokojenost převládala. Let jejího krajana Dimitriho Vegase měl zpoždění, takže organizátoři rychle vyjednali eskortu z ostravského Letiště Leoše Janáčka až do areálu, což samotný interpret ocenil na sociálních sítích.

A do třetice z belgických luhů a hájů. O jedno z nejpříjemnějších překvapení se postaral Andromedik, který odpálil velmi poutavý melodický drum and bass. Jeho show nazvaná Ascension byla unikátní v tom smyslu, že ji letos odehrál jen v Ostravě, a ještě odehraje na festivalu Tomorrowland.

Starý známý Andy C předvedl řádně nadupanou show, kterou orámoval gejzíry světel. Britský DJ jezdí do moravskoslezské metropole opakovaně. Je tedy možné si všimnout, jak jsou jeho sety stále propracovanější. A jedním dechem dodejme, že i lákavější. Ve srovnání se švédským kolegou Alessem, který hrál před ním, rovněž energičtější. Alesso totiž tíhnul více k melodičtějšímu projevu.

Jak už bylo zmíněno v našem reportu z prvního dne (odkaz je na konci článku), ne každý měsíc mohou fanoušci slyšet na pódiích autorské písně, které mají na serveru YouTube více než miliardu zhlédnutí. V Ostravě to kromě Calvina Harrise umožnil také Marshmello. Ale zatímco prvně jmenovaný do areálu přijel hodinu před svým vystoupením a odjel asi půl minuty poté, co sešel z pódia, takže na případné rozhovory s novináři nebyl prostor, jiný účinkující, a to Dán Morten, rozhovory poskytoval. Ale učinil tak až v náhradních teniskách programového ředitele festivalu Jiřího Ramíka, protože jeho obuv byla po silném středečním lijáku durch promočená. I tak se získávají plusové body. Jeden z dalších důkazů, že malé skutky mohou přinést velké změny a výsledky.

+ 16

O tom, jak úspěšně pracovat s tančícím davem, by mohl přednášet Dimension. O pořádné pozdvižení se postaral portugalský kněz vystupující pod uměleckým jménem Padre Guilherme, který mezi své pozitivně laděné tracky zařadil i píseň Ivana Mládka Jožin z bažin.

Titul král drum & bass scény si pro sebe uzmul Zardonic, který taneční hudbu umně kombinuje s metalem. Venezuelský DJ dokonce pod vysokou pecí zahrál titulní track z jeho nové desky Digicide, která vyjde v září.

Podobně nekompromisní byla Kanaďanka Nostalgix, na které bylo každou sekundou patrné, jak je vděčná, že v moravskoslezské metropoli může prezentovat své dýdžejské umění. Do výšin se vznesla frýdeckomístecká DJka Teya, jež připravila netradiční show z horkovzdušného balonu. Což také byl zážitek, na který se nezapomíná.

A když už jsme u žen, tak ty jako tradičně dostaly prostor se dýdžejsky vyřádit a zároveň vyparádit na Harmony House Square (mimo jiné Alex Mills, Camila Jun, Tita Lau). Dále na tomto pódiu tancechtivé v dobrém slova smyslu pobláznil Kurd Maverick, který rovněž ukázal, zač bije jeho fotbalové srdce a vystoupil v dresu německé reprezentace. Ostatně fotbalových dresů bylo letos vidět povícero, přičemž dominoval ten argentinský.

Sen mnohých se také splnil, když mohli trsat u songů, které pouštěl Tony Colman alias London Elektricity, spoluzakladatel labelu Hospital Records. Naopak z nastupující generace zaujal třeba Polák Skrimor (D&B Stage) nebo nizozemský Buunshin (Freedom Stage). Dávnou taneční historii připomněl i Leftfield DJ set. Na Zion Stage zdařile rapovali slovenští chalani Zverina & Vec a zcela plno měli pražští hip-hopeři Prago Union. Své fanoušky potěšili a nové nepochybně získali brněnský rapper ukrajinského původu Michajlov nebo Coltcha United, kteří vystoupili se zpěvačkou Mikaelou.

Zkrátka opakování je matkou moudrosti, takže si jen v rychlosti zopakujme. Pořád se něco dělo. Každá z 18 stagí nabízela prostor k tanci, k zábavě a k užívání přítomného okamžiku. Nejlépe ve společnosti někoho blízkého. A jestli se preferoval v zásadě jednoduchý melodický motiv, nebo se těla dala do pohybu u něčeho více experimentálního, nehrálo vůbec žádnou roli. Důležitá byla ona nespoutanost. Plus přirozenost. A vděčnost, že zrovna já můžu být u toho. Další palec nahoru.

Ta poznámka se už nějakou dobu vznáší ve vzduchu, a prostor je pro ni právě nyní. Pokud bychom si důkladně projeli sety nejen těchto zmíněných vystupujících, můžeme si všimnout jednoho nezpochybnitelného faktu. Mnozí z interpretů zařazovali do svých playlistů místo vlastních skladeb, kterých mají ve svém repertoáru nepočítaně, nebývale moc známých hitů od svých kolegů. Některé songy tak během čtyř dnů zaznívaly častěji, než je zdrávo. V zásadě na tom není nic špatného, ale všeho s mírou. Asi těžko si představit, že by třeba Lady Gaga odzpívala koncert, kde by převládaly písně od Madonny, Katy Perry, Taylor Swift nebo Alicii Keys. Určitě je to na jinou debatu, která by zcela jistě nevedla ke stoprocentní shodě, ale…

Bohatý byl také doprovodný program. Jeho součástí byly skateový workshop nebo rapový pětiboj, areálem se procházeli různí permorfeři, ale za vizuální hit můžeme označit postapokalyptickou vesnici. Ta rozhodně zaujala, protože byla velmi věrohodná a její protagonisté se stali častými terči mobilních telefonů. Poutavě působila vesmírná odpočinková zóna Space Sphere, která vycházela z loňského osvědčeného modelu. Hlavně po setmění její význam zdůraznilo efektní nasvícení.

Beats for Love rovná se také charita. Tentokrát se pomáhalo čtyřletému Michaelovi, který bojuje s autismem a opožděným vývojem, a dvouletému Oliverovi, který statečně svádí souboj s vážnou genetickou vadou mozku. To znamená ještě jeden palec nahoru.

Věci se mají říkat na rovinu, žádné chození kolem horké kaše. Takže závěrem asi takhle. Beats for Love už dávno není jen hudební festival. Je to akce, která nabízí více než hudební produkci. Je to především společenský fenomén, který se stará o to, že je Ostrava a potažmo celý region zapsán výrazným písmem na mapě světa. Nejen kulturní mapě světa. Beats for Love je zkrátka čtyřdenní životní styl. A čím více návštěvníků si uchová atmosféru této akce v srdcích i v dalších dnech, o to větší přidanou hodnotu festival mít bude.

Jasně, oproti loňsku chybělo nějaké podobné vystoupení à la Apashe, které by opět přineslo na festival trochu více hudební komplexnosti a netradičnosti. Ale co se neuskutečnilo letos, může se stát zase příště. Pořád tu možnosti jsou. Tak či onak, Beats for Love opět doručil svým věrným fanouškům ty pocity, emoce a zážitky, pro které si přijeli. A to je hlavní.

Příští rok se Beats for Love uskuteční od 2. do 5. července. Jsme plni naděje, že třináctka bude šťastná.